Mentální anorexie

,,Je obtížné rozhodnout, kde končí dieta a kde začíná mentální anorexie, zvláště když dietu zaměníme na zdravou výživu nebo když podobněji jedí i lidé kolem nás‘‘

Když jsem si přečetla v časopise psychologie o mentální anorexii, byla jsem v šoku. Dozvěděla jsem se toho docela dost, ale nevěděla jsem tolik, tak jsem zabádala na internetu a nestačila se divit. Dozvěděla jsem se, že byly doby, kdy si ženy naprosto deformovaly těla korzety, kdy schválně pěstovaly ve svém těle tasemnici a kdy dokonce císařovna Sisi trpěla mentální anorexií. O císařovně jsem se toho dozvěděla nejvíc, například to, že díky častému zvracení neměla skoro žádné zuby a zápach z úst rozháněla vějířem. Jezdila na koni, protože to bylo fyzicky náročné a díky tomu více zhubla. Kvůli její hubenosti jí vypadávaly vlasy, měla špatnou pleť. Svou váhu si kontrolovala třikrát denně.

Ale když se na to tak podívám, dnešní doba není oproti minulosti nijak odlišná. Je zřejmé, že se liší i v metodách hubnutí. Je dosti děsivé, jaké vzory v dnešní době máme. V časopisech, v televizi, na internetu, všude. Jsem ale opravdu ráda, když se třeba na internetu objeví neupravená fotka známé celebrity, která si bez všelijakých módních doplňkách jde na procházku a přitom vypadá jako každý obyčejný člověk. Holky pak mohou vidět, že každý má například problém s pletí, s váhou, mají vrásky jako každý člověk.

Před půl rokem jsem měla tu možnost vidět ženu, která trpí mentální anorexií. Tato paní vypadala téměř doslova jako chodící kostra. Já sama jsem zažívala a někdy se občas stane, že se mi to stane i teď. Lidé okolo mi říkají, jakou báječnou postavu mám, nejčastěji děvčata v mém věku. Někdo mi zas řekne, že bych měla pár kilo přibrat, že jsem jako tenká jako párátko.

Pokud vaše váha je v normě, neměla by se řešit a měli byste být rádi za to, že nemáte problémy jako někteří lidé. A když se mě zeptá někdo, zda v tom oblečení nevypadá tlustě, řeknu ne. Každý člověk je krásný takový, jaký je. A my lidé bychom měli být rádi za to, jací jsme.