Taková malá modifikace Pavla Chejnová

Zasedání vesmírné grantové komise se chýlilo ke konci. Granty
s průměrnou délkou řešení pět miliard let byly obodovány a bylo
rozhodnuto, které dostanou zelenou. Zbýval už jen jeden poslední,
u něhož se vážení členové komise ne a ne dohodnout. Jedni z něj
byli nadšení, druhým připadal nějaký nedotažený. Největší námitky
vyjadřovali zástupci etické komise.
„Kolegové, je tu poslední návrh. Už se musíme usnést, nechci
tady sedět další tisíc let. O peníze jde v první řadě, takže poprosím
kolegy z finančního odboru, aby nám shrnuli finanční požadavky
navrhovatele,“ pronesl předseda komise.
Zástupce finančního odboru byl jedním z těch, kteří k projektu
zaujímali kladné stanovisko.
„Z rozpočtového hlediska se jedná o jeden z nejskromnějších
návrhů. Vyžaduje pouze menší planetu s vyšším obsahem vody,
což je v porovnání s ostatními velmi nenáročný projekt. Žádné
mezigalaktické cesty s předraženým ubytováním mimo Mléčnou
dráhu. Velmi skromné osobní náklady navrhovatele.“
„Ten týpek je pro svůj projekt tak nadšený, že by to dělal i zadarmo,“
šťouchl jeden z členů komise do souseda.
„Výborně, po této stránce tedy projekt nevykazuje problémy. Poprosím
kolegy o hodnocení metodologické propracovanosti.“
„Návrh je propracovaný a logicky vysvětlený. U subjektů dojde
k postupným genetickým přizpůsobením, která umožní implementovat
navrhovanou modifikaci. Je to proveditelné. Sice časově
náročné, ale realizovatelné s minimálními náklady.“
„Nenacházíte nějaké nesrovnalosti v postupu?“ ujišťoval se
předseda.
„Nóó… je tam docela dost proměnných. Celé se to může snadno
po… ehm… vyvíjet jiným směrem, než je předpokládáno. Projekt
je dlouhodobý a nejsem si jistý, zda si navrhovatel uvědomuje,
že bude třeba na celý proces evoluce dohlížet po velmi dlouhou
dobu. Jen příprava planety a ekosystémů zabere několik miliard
let.“
„Připadalo mi, že si to navrhovatel uvědomuje. Zmiňoval to
v rizicích projektu.“
„A co když ho to přestane bavit? Je mladý a nadšený. Teď ho to
zajímá. Za pár miliónů let může ztratit zájem a co s tím projektem
bude dál?“
„Dobře, to je k další diskusi. Inovativní potenciál?“
„Naprosto výjimečný projekt. Nepřehlédnutelný. Vrcholem evolučního
řetězce budou subjekty ovládající…“ Akademik na chvíli
zmlkl, aby dodal svému tvrzení na důrazu. „Ovládající syntax. Ano,
kolegové, navrhovatel přichází s naprosto unikátní myšlenkou.
Dovolte, abych vám ji blíže představil.“
Pokračoval ve výkladu. „Budou umět vytvořit z konečného počtu
jednotek, takzvaných hlásek, nekonečné množství výpovědí,
takzvaných vět. Budou schopni formulovat své myšlenky a předávat
je jedincům stejného druhu.“
„Řekni nám to prosím nějak srozumitelně,“ ozval se kolega z rozpočtového.
„Zkrátka se budou umět domluvit.“
V zasedací síni zavládlo ticho. Přijít s takovým návrhem bylo
troufalé. To by si jen tak někdo nedovolil.
„Znáte někdo toho navrhovatele?“
„Ale kolegové, víte, že má být zachována anonymita,“ pronesl
předseda káravě.
„Stejně všichni víme, že je to syn starýho Kronose, a to je docela
velký zvíře v politice,“ vypálila členka z etické komise.
„Jo tenhle! No jo, tak to dává smysl. Génius a nadšenec. Idealista.
Kronos chtěl, aby šel taky do politiky, ale on se rozhodl pro vědu.
Talent, jaký jsme tu ještě neměli. Měl by dostat šanci.“
„Můžeme mít taky pár připomínek?“ Etička začínala být netrpělivá.
„Ticho tady!“ zahřímal předseda. „Ještě se k návrhu musí vyjádřit
etikové. Prosím, máte slovo.“
„Z etického hlediska není projekt úplně dořešený. Vyvstává
několik otázek. Syntax je možno zařadit do oblasti nebezpečných
zbraní a pro jejich regulaci existují určitá pravidla. Například je
smí používat jen subjekty vybavené patřičnou kognitivní vyspělostí.
Tak, jak je projekt postaven, není tento požadavek naplněn.
Doba evoluce je příliš krátká na to, aby bylo dosaženo požadované
inteligence subjektů. To s sebou samozřejmě nese nedostatečnou
morální vyspělost, neschopnost předpovídat vývoj událostí, neschopnost
sebereflexe.“
„Srozumitelně by to nešlo?“ ozval se kolega z finančního oddělení.
„Nedomluví se. Budou akorát pletichařit.“
„Kdyby se pořád bral ohled na všechna rizika, tak není ani vesmír,“
vstoupil do toho expert na genetiku.
„Vždyť mu můžeme dát doporučení, jak to přepracovat. Může
to podat v příštím kole znova.“
„Hele, mě ten projekt láká. Se syntaxí se dá dělat spousta věcí.
Třeba umožňuje psát knížky. Žádný z těch projektů, které jsme
tady měli, neměl žádný vztah k umění. Chápu, že umění je pro
vás naprosto nedůležitou oblastí, ale myslím, že bychom si taky
zasloužili podporu,“ řekl zástupce sekce humanitních věd. Členové
se ještě chvíli radili, než předseda znovu převzal iniciativu.
„Máme vyjádření ke všem oblastem návrhu. Budeme hlasovat.“
Ctihodní členové vhazovali hlasovací lístky do urny.
Předseda komise ji otevřel. Výsledek byl, jak se dalo čekat, kladný.
Proti byli pouze dva členové etické komise.