Vlčí pohadka

Secred vypráví:Kdysi dávo a dávno když byl les ješte mladý a lístečky a všechno bylo na stromech krásně zelené a slunce prosvítalo na hustou trávu a mech. Se v lese se proháněli broučci od stromu ke stromu .Strakapoud co seděl na větvi seděl dál a mrkal ocima. A v lese stal obyčejný dřevěný domek a tam bydleli dva polo vlci. Jeden byl vlkem ráno a druhý večer. Ti dva se chteli tak moc milovat chodit spolu ven jako lidé, ale nešlo to.

TILL vypráví: Protože byli oba zakleté do kouzla který bylo dostatečne silné nato aby je oddělovalo od štěstí co chteli spolu stravit. A tak jeden se potácel vlkem ráno a druhý večer a oba snili o tom že budou jednoho dne nebo večera lidé. Tak moc si to přál až oběma vytriskla slza na oku. Nedalo se však nic dělat. Prozatím. A tak se vlci museli smířit zatím s tím že jeden byl vlk ráno a druhý večer. Tak moc chtěli být lidmi tak moc si to přáli. Prozatím žili v dřevěném domě v lese a když vyšli byla tam zelená mekká tráva.. Jeden z nich byl samec a druhá samice. A oba zakleté. Když ráno samice vlka ve člověku šla z domku a vyšla lesem do města aby zjistila novinky. A nečekaně zjistila o kouzelníku který se vyzná v zakletí. Inu pokusila se ho najít. Podle adresy kterou našla na plagátě na stromě.

ZAG VYPRÁVÍ: A tak si vindala papír a propisku a opsala si číslo a že půjde hledat adresu-. Dobu jí trvalo než našla adresu ale našla jí a snad z radosti v srdci běžela. Když tam doběhla uviděla zvonek tak zazvonila. Dveře zadrnčeli a kouzelník otevíral dveře. Pak když se spatřili a dívka spustila svůj zakletý příběh. Tak ji vyhodil se slovy "jste blázen nebo, co?" Smutná dívka beze jména šla smutně zpátky do lesa a snila opět o záchaně dvouch zamilovaných lidi \ vlků. Vrátila se zpět do lesa a plakala. Když se setmělo proměnila se do vlka a druhý vlk byl zas člověkem. On jako člověk vyšel z lesa a zkusil scé štěstí taky. Tentokrat u mága, ale když tam došel a byla tma zazvonil a ozvalo se..."večer nikoho neberu přijdte ráno je mi líto běžte domů." I on brečel a vrátil se do lesa a zašel jako vlk do baráku a ronil slzy. Měli snad prohráno?

SECRED VYPRÁVÍ: Ale pak se stal zázrak okolo jejich domu v lese se seběhly víly, lesní skřítci a udělali společné kouzlo. Celý dům i vlci se rozzářili do bíla a kouzlo pohlaslo a nic se nezměnilo. Ale bylo jim řečeno kouzlo má svůj čas. Tak asi po týdnu se tak stalo,,, vlci se proměnili na lidi a s radosti a láskou hlasitě děkovali lesnímu obsazenstvu. S radostí brečeli a měli slzy v očích. Ale byli rádi mohli si tak vyměnovat navzájem lásku, radost, štěstí, úsměvy a mlvit spolu také už mohli. Za nějakou dobu si našli dům ve městě nějaký levný a vše z lesa so odvezli do nového bytu ve městě a měli i děti. Osud jim přál štěstí, lásku i zdraví tak se jim narodila holčička s ejménem SELVAČA. A žili jako ostatní lidé ve městě ještě občas se jim zdává o dvouch vlcích ale to už byla minulost. Selvača rostla a snila o tom být vlkem nemohla nic tušit nevěděla to. A tak utekla do lesa. Kde si ji našla smečka vlků a hrála roli jako jejich velká ochránkyně místo vlkem byla i nadále člověkem.