Lavička v parku

Lavička v parku

V blízké budoucnosti , kde není nic na co jsem zvyklí z našeho světa .
V opuštěném parku s nápisem Nevstupovat stála již v hrozném stavu lavička.
Byla jediná v celém parku . Kolem se tyčili jen břízy a silný vítr jimi houpal
ze strany na stranu. Sem a tam , tam a sem . Jen zřídka se stalo , že se kolem
lavičky otřela zatoulaná kočka . Lavička stála uprostřed vybudovaného města a už dlouhá léta
se do parku nikdo neodvážil vstoupit . Povídalo se , že v parku kromě lavičky jsou jen krysy a potulní psy občas zde spávali i lidé bez domova , těm však bylo zcela jedno kde složí hlavu k přespání.

Vše se však změnilo během jednoho dne , když se otevřely zarezlá vrátka od parku .
Skřípot a vrzání se roznášelo po celém parku a jen na zřetelnou chvíli i vítr přestal vát .
Když už se vrátka zcela otevřely , padl na vstupující skupinku mrazivý chlad , který
se postupně šířil až k hlavám dotyčných . Cestu si museli prosekat , hustí porost trávy a
lučního kvítí si totiž za ta léta rostl kde se mu zachtělo . Poté se před nimi rozprostřela
mýtina a uprostřed stála lavička . Skupinka se sebou přinesla přístroje pro demolici .
Jeden z nich se k lavičce přiblížil , ale zakopl o tlustý kořen a přepadl přes lavičku .
Druhý na to šel lépe překročil kořen , ale spadl do jámy pod kořenem .
Až třetí se dostal k lavičce a vytáhl dlouhé kladivo , napřáhl se párkrát udělal cviční úder a nakonec se zarazil do sloupku lavičky z betonu . Najednou ho někdo nebo spíše něco uchopilo a strhlo ho do jámy . Muž se však díky kladivu , které držel stále v ruce podařilo dostat zpátky k lavičce . Znovu se napřáhl udeřil do sloupku , znovu , znovu a znovu nakonec z lavičky zbyl jen malý kousek
dřevěné části . Zbytky lavičky se použili na mnoha užitečných věcí , protože ten měsíc bylo
velmi chladno kusy dřeva se dali rodinám na zatopení .

Ačkoliv si mnozí mysleli , že v parku straší a ten den kdy se skupinka rozhodla vejít nepomohlo
na věrohodnosti , že to celé není pravdivé .
Nešlo však o čáry ani kouzla jen o schodu náhod .

Místo mýtiny a lavičky zde vznikl úplně nový park a zbylí kousek dřeva se použil jako deska pro
nápis názvu parku , který se jmenoval Mýtina . na místo lavičky byl zasazen pomerančovník .
Okolo se , ale stále tyčili břízy a vítr už né tak silný jimi stále pohupoval , sem a tam .


PS : Napsala jsem to úplně sama :D