Naprostý luxus.

Napadlo vás někdy, jak hrozně moc jsme rozmazlení?
Říkáš, že Ty rozmazlený nejsi? Ále, třesky plesky. Samozřejmě, že Ty taky. Všichni jsme rozmazlení a ani si to neuvědomujeme. Já to taky dlouho nevěděla. Napadlo mě to teprve, když jsem se v osm ráno hnala koupit kamarádce dárek do obchodního domu a on byl ještě zavřený. Načež jsem se rozčilovala, jak je to vůbec možné? Jak je vůbec možné, že obchodní dům v Praze má vůbec někdy zavřeno. Jak je možné, že i jiní lidé mají právo na to, zavřít tu nablýskanou svatyni trendů a povrchnosti, a také si odpočinout. Je to tu přece od lidí pro lidi!! A v té chvíli mi to došlo. Na jak velký komfort jsme si zvykli. Když nemají v odchodě rohlíky, tak se rozčilujeme, jak je to možné a když se tramvaj zpozdí o dvě minuty, tak nadáváme, že MHD je nespolehlivá! Takových příkladů by se dalo vyčíst mnoho, ale proč? Dřív nic takového, jako nacpané obchoďáky se vším, na co si jen vzpomenete, pár metrů od domu nebylo. A taky se lidem žilo dobře! Ano, je 21. století. Všichni souloží a pijí Laté. Pokroku nejde zabránit, ale je zvláštní, jak rychle si člověk zvykne. A jak těžko se odvyká.