Nebezpečná hra 1.díl

Natáhla jsem se po Dextrově ruce a přitáhla si ho k sobě. ,,Miluju tě."Zašeptala jsem mu do ucha a on mne na oplátku dlouze políbil. ,,Já tebe taky lásko."Odvětil měkce a jemně mnou škubl. ,,Měli bychom jít,brzy bude tma." Přikývla jsem a následovala jej.Byli jsme v lese,kterému se přezdívalo "Les Smrti" Něměli jsme tu co dělat,já vím a kdyby ten den šel vrátit zpátky,jistě bych to udělala.Když jsme byli kousek od místa,kde spáchal sebevraždu jistý Samuel Enslin,rozklepala jsem se. ,,Vraťme se miláčku." Naléhala jsem na Dextra,ale ten nedal jinak,než že se to musí prozkoumat.Nevěřil,že by detektiv,který pracoval pět let u Interpolu spáchal sebevraždu.Byl bohatý,měl ženu,děti a stabilní pracovní pozici.Komu by se takový to život nelíbil? ,,Dextre,už se stmívá.Měli bychom jít domů." Dexter zavrtěl hlavou a zašeptal. ,,Zlato,ty víš,že tě miluju,ale neodejdeme z tohoto lesa,dokud neobjevím důkaz o tom,že se Samuel nezabil."Ucítila jsem pach krve a na zemi jsem si všimla siluety tvořené právě krví. ,,To bude od Enslina." Řekl Dextr.Cítila jsem,jak se mu zrychlil tep.I mě začalo být špatně od žaludku.Kdyby to nebyl právě Dexter,už bych utíkala prič.Jediné co mě tu drželo byl on.Láska,před kterou jsem se nechtěla znemožnit.,,Jsme tady,tak hledej,ať už můžeme konečně vypadnout."Zavrčela jsem. ,,Neboj se,žádní duchové,zombie,nebo mimozemšťané neexistují.Jsou to jen báchorky od děcek,které se tímto chtěli zviditelnit." Rozesmál se a dřepl si.Bylo šero a tak jsme se rozhodli rozsvítit baterky. ,,Naomi,zůstaň tady a já se půjdu podívat do toho lesíka před námi."Zasténala jsem,ale konec konců,aspoň jsem měla kolem sebe jenom trávu,takže mi baterka všude dosvítila.Sklonila jsem se nad krvavý obrazec muže a došlo mi,že tu byla policie.Jistě tu Dexter nic nenajde a všechno bude OK.Sedla jsem si na pařez a čekala.Nedaleko zahoukala sova a já se s leknutím napřímila.Uviděla jsem černou postavu,která rychlím krokem mířila do lesa.....do toho samého lesa,ve kterém byl i Dexter.Spanikařila jsem.Ze strachu,aby mě ta osoba nezahlédla jsem si raději lehla do vlhké trávy a čekala.Netrvalo dlouho a zmizelo to mezi stromy.Hlavou mi projelo milion scénářů o tom,jak umřu.Čekala jsem na Dextrův křik,ale nic jsem neslyšela.Obrátila jsem se a vyťukala na mobilu: POMOC. Pak,těsně než jsem tu zprávu stihla odeslat mnou cosi škublo a já byla najednou tak ze tři metry od mobilu. ,,Hej!!" Zaječela jsem přidušeně.Nade mnou se skláněl Dexter a byl celý špinavý. ,,Musíme od tud.On....chce mě.Chce mě zabít.Nebude to dlouho trvat a dožene nás.Utíkej...Běž kurva,běž!"Řval Dexter,ale já jsem mu nerozuměla jediné slovo.Vstala jsem a změřila si Dextra pohledem. ,,Kdo ti to udělal?!"Zeptala jsem se vystrašeně.Dexter sklonil hlavu a nehýbal se.Stál přede mnou jen v roztrhaných kalhotech.Celé tělo měl poškrábané,zkrvavené a špinavé. ,,Řekl jsem abys šla..." Zamumlal,ale jeho hlas byl zastřený. ,,Já tě neopustím Dexi."Namítla jsem a objala ho.Z lesa se vynořil muž v černém hábitu a rychle se k nám rozběhl.Zatajil se mi dech.Zavřela jsem oči a pevně se přitiskla k Dextrovi. ,,Nenechám tě tady.Miluju tě." Šeptala jsem a snažila se na to nemyslet. ,,Já tebe taky Naomi.Vždycky jsem tě miloval a vždycky budu."Slyšela jsem chroptění a sténání.Muž který k nám běžel kulhal a jeho ruka tak nějak podivně visela. ,,Bojíš se?"Zeptal se mě z posledních sil Dex. ,,Ne nebojím."Řekla jsem s hraným sebevědomím a pevně ho k sobě tiskla.Pootevřela jsem jedno oko a viděla,že je ten parchant jen pár stop od nás.Zastavil se a já viděla,jak se mu zablesklo v očích.Pomalu se k nám belhal a já sem strachy málem omdlela. ,,Naomi....já....já..."Namáhal se,ale já mu jen měkce vrněla do ucha. ,,Nenamáhej se miláčku.Vždycky si byl můj hrdina."