Jednoho dne šel jeden muž do hotelu, kde se chtěl ubytovat. Na recepci tedy požádal o volný pokoj. Recepční přidělil muži pokoj s číslem 23. Avšak ho upozornil, aby se nepřibližoval k vedlejšímu pokoji, který nemá číslo. Muž tedy odešel do svého pokoje, kde hned ulehl do postele. Ani uprostřed noci ho však zvědavost neopustila. Čím dál víc ho zajímalo co je vedlejší pokoj zač. Přišel tedy ke dveřím vedlejšího pokoje a podíval se do klíčové dírky. V pokoji spatřil ženu, která sedí naproti zdi. Muž poté odešel zpět do svého pokoje. Další den hned ráno se muž vrátil k těmto dveřím a znovu se podíval do klíčové dírky. Tentokrát ale uviděl červené světlo. Pomyslel si, že se možná obyvatelé tohoto pokoje dozvěděli, že k nim v noci nahlížel přes klíčovou dírku, a tak ji zakryli něčím, co mělo červenou barvu. Pravdu se však muž dozvěděl až na recepci. "Díval jste se přes klíčovou dírku, že?", zeptal se recepční. "Ano." "Řeknu vám tedy takový příběh. Kdysi dávno jeden muž v tomto pokoji zavraždil svoji ženu. Od té doby tam straší její duch. Ten duch prý vypadá k nerozeznání od skutečného člověka. Až na její oči. Jsou červené..."
-Není to moje povídka.
PeopleSTAR (5 hodnocení)