Bylo ráno. Šla jsem na záchod jako každé ráno. Jak si tak sedím, všimnu si něčeho malého na dveřích. Hybalo se to. Chvíli jsem na to tak koukala ještě ospalima očima. Pak už jsem lépe zaostrila a zjistila co ona skvrna je. Byl to pavouk. Černý s dlouhýma nohama. Byla jsem jako zmrazena. Jen jsem hybala očima po směru, kam pavouk šel. Lezl nahoru ke stropu. Když jsem došla očima vzhůvu, vydela jsem hrůzu. Mnoho pavouků stejného druhu mi lezlo pár metrů nad hlavou. Nemohla jsem vstát ani se jinak pohnout. Byla jsem jako prikovana k prkenku. Pavouci se postupně začali spouštět po sítích dolů ke mně. Lezli po mně. Po hlavě, ruce, nohou, dokonce i po břiše. Začala jsem ječet. Špatný nápad. Pavouci mi začali lest do pusy. A najednou! Probudila jsem se. Spocena a vyděšena. Dívala jsem se kolem sebe a prohlížela se po těle. Vyslechla jsem si. Vstala jsem a na záchod radši ani nešla. Poslala jsem tátu to zkontrolovat ,ale stejně jsem i po jeho kontrole nechtěla na záchod vlézt. Ale vlezla jsem. Prohlížela jsem si záchod koutek po koutku. Naneštěstí nikde pavouk žádný nebyl.
PeopleSTAR (1 hodnocení)