Temnota

Jako skoro každý večer sedím na okně a pozoruji tmavý horizont. Sedávám sem už automaticky s zapalovačem a jednou cigaretou. Propiska a deník zde věrně čekají až je uchopím a začnu si vylévat své pocity. Stejně jako dnes. Propiska ladně klouže po skoro popsaném papíru. Černé věty jdou přímo od srdce. Spousty otázek bez odpovědí, spousty pocitů bez pochopení.
Tmavá krajina bez známky života jako by odrážela obraz mého nitra. Poslední slova naprostého zoufalství a zavírám deník z černé kůže. Stejno barevná gumička držící sešit zavřený jen tiše dopadá na jeho hřbet. Odkládám ho stranou a popadám svou tichou smrtící společnici. Barevným zapalovačem jí přivádím k životu a vkládám mezi pootevřené rty.
Tiše odkládám zapalovač a vydechuji první obláček kouře. Proč se vlastně uchyluji k této společnici když se od nejbližších osob za to dočkám pouze pohrdání? Proč kdyz mám spousty takzvaných přátel se obracím zrovna k ní.
První slza se skutálí po mých lících a ja znovu jen popotahuji z cigarety. Spousty myšlenek víří mou hlavou a já se je snažím srovna nebo alespoň uspořádat.
Nejde to, znovu vyfukuji obláček dýmu.
Těžka deprese dopadá na má bedra. Deprese která se stává mou nechtěnou společnicí. Černo černá tma venku i v mém srdci se prohlubuje každou další nechtěnou myšlenkou.
Každý kdo by mě potkal přez den by si nemyslel že až takhle se lze přetvařovat. Avšak v noci vyjdou na povch mé pocity. Horké slzy kanoucí mi z očí a cigareta znovu u úst by každého ale přesvědčila jen co by mě zahlédl v onom okně.
Chladný vítr se otřel o mou tvář jako povzbudivé pohlazení od noci. Jako by sama noc věděla že mé myšlenky mají stejnou barvu jako ona sama.
Ironický úsměv protne mou tvář ve chvíli kdy si uvědomím že zde nesedím poprvé ani naposledy. Noc co noc zde sedávat a nechat své myšlenky toulat v temnotě, své tváře smáčet slzami a plíce zabíjet tichým vrahem. Přemýšlet o nemožném a nacvičovat další úsměv. Tiše típam svého vraha a stírám poslední slzy které se líně valí po tvářích. Vše uklízím a zalehávám do rozestlané postele. Další den je za mnou. Dalších 24 hodin mého života za chvilku končí. Zase jsem o kousek blíže k smrti.
Zase jsem o kousek blíže temnotě.