1. díl - Miluj hudbu a mě

Ve vstupní hale hudební školy seděla dívka, čekala až bude mít hodinu a zamyšleně hleděla z okna. Kolem ní chodilo spoustu lidí a dětí, a celou školou se linuly zvuky všech možných nástrojů. Milovala ten zvuk...Asi proto, že tady tak ráda chodila. Zpěv byl pro ni něco jako smysl života a nemohla by bez něj žít. Milovala vše s uměním spojené a proto jí tolik nebavilo chodit do školy. Doslova nenáviděla matematiku a podobné předměty. Byla to tichá, stydlivá dívka s dlouhými hnědými vlasy. Právě její stydlivost zavinila, že momentálně s nikým nechodila a ač to bylo zvláštní, ani se jí nikdo nelíbil. Ve své třídě považovala kluky za naprosto dětinské a navíc měla docela vysoké nároky. Nejvíce se jí líbili kluci s dlouhými vlasy, nejlíp také nějací umělci. Když se někdo choval hrubě, kouřil a mluvil moc sprostě, ihned jí to odradilo. A takových kluků znala bohužel spoustu, ale žádného slušného obyčejného kluka ne.
Stále hleděla z okna a hlasy kolem ní utichly, jak se tolik zamyslela. Bylo jaro a potřeba s někým být sílila. Už vážně potřebovala někoho vedle sebe, kdo by na ní myslel, chyběla by mu...
Ze zamyšlení ji vytrhl zvuk smíchu nějakého dítěte. Rukou si prohrábla vlasy a bylo jí do pláče. Je snad jiná, horší než ostatní? Jinak si to že je sama nedokázala vysvětlit.
Už bylo načase aby šla do třídy, přehodila si tašku přes rameno a vystoupala po schodech do prvního patra. Když vešla do chodby před její třídou, na lavčce seděl zády někdo, koho tu ještě nikdy neviděla. Otočil se za zvuky jejích kroků a ona v ten moment spatřila nejhezčího kluka co kdy viděla. Měl hnědé lesklé vlasy ledabyle stažené do copku, hnědé oči a o koleno opřenou kytaru. Mohlo mu být tak 18 let.
Trochu si jí prohlédl, usmál se na ni, ale pak se trochu začervenal.Sledoval jak prošla kolem něj. Vklouzla do třídy. Nikdo tam zatím nebyl a tak se zhroutila na židli a trochu nechápala své pocity. Co to s ní bylo? Bože, ten kluk byl naprosto...naprosto...přesný? Bylo to až k smíchu, ale byla to přesná kopie kluka z její fantazie. Kdyby aspoň nebyla tak stydlivá!!! A co ten jeho úsměv? Proč mu ho aspoň neoplatila? Co když ho tu už nepotká?
Kdyby jen věděla že v jeho hlavě se odehrává něco podobného :)