Bezmoc

Bezmoc, bolest, nekonečný pláč, strach, deprese. Určitě tyto pocity zná spousta lidí. Někteří je prožívají deně, jiní zase jednou za čas. Tyto pocity vás ale můžou potkat kdekoliv, a vyvolat je může cokoliv. Vzpomínky na štěstí v době neštěstí-ztráta milované osoby, rozchod s vaší milovanou láskou, rozpad dlouhaletého přátelství.... Chtěli by jste všechno navrátit, jenže je pozdě ( už to nejde..) Připadáte si najednou tak hrozně sami. Občas máte pocit, že by bylo nejlépe všechno ukončit.... Tak proč to hned neudělat? Protože tu je něco malého, co nás přece drží nad vodou......naděje.Naděje že se všechno špatné v dobré obrátí. Vždyť přece všechno špatné je k něčemu dobré. Jenže vy zrovna naději nevnímáte. Jediné co vnímáte je bolest, zklamání a utrpení, které vás táhne ke dnu. Jenže takhle přeci člověk nemůže žít. Každý den se topit v slzách a vzpomínat.... Potká nás spousta lidí, co se nás budou snažit potopit ke dnu. Ale my jim tu radost neuděláme a i když možná s námahou, vyplaveme na hladinu a na toho dotyčného se usmějeme. Tím mu dokážeme, že se jen tak nedáme.... Takže pokud ti někdo podkopne nohy, zvedni se ty sám. Protože nikdo jiný to za tebe neudělá.