Moje droga.

Psala to kamarádka a já si řekla, že když teď nemám nic dopsaného, tak že se s vámi podělím alespoň o tohle. Tak snad se vám to bude líbit. xoxo Luca:)))

Stal ses mou drogou. Něčím, co potřebuji a co chci, musím to mít k tomu, abych byla šťastná. Je to pro mě dost podivný pocit. Nerozumím tomu, proč se to děje. Neustále si říkám: Vždyť ty jsi přece neporazitelná, nenecháš se zranit a nenecháš nikoho proniknout blíž k tvému srdci. Ale tohle nepomáhá, prostě se to děje. Urval sis kus mě, kus mého srdce pro sebe a ani ses mě nezeptal. Je ti to jedno, ale bez celého srdce nemůžu žít a nemůžu fungovat. Moje chování, má bolest i strach, touhy a nálady záleží jen na tom, jak s tím kusem mne samé zacházíš. Kolikrát si neuvědomuješ, že mi ubližuješ. Stačí, že máš špatnou náladu a schytám to i já. Nesnáším, když mluvíš o jiných slečnách a když se ti líbí, protože chci, abych pro tebe byla tou jedinou. Ale asi jsem naivní. Přála bych si být s tebou pořád. Asi jsem naprostý blázen. Nikdy jsem se takhle nechovala a nikdy se mi tohle nestalo. Jsi má droga, ať už se ti to líbí nebo ne. Můžeš mě odmítnout, můžeš mě zlomit, ale zůstaneš v mém srdci. Zůstaneš tam napořád. Slyšíš..? Napořád...