Skutečnost nebo fikce?

K čemu vám budu vyprávět něco, co jste si jistě četli už tisíckrát. Příběhy o životě, o lásce nebo o superhrdinech či snad o princeznách, některé příběhy jsou skutečné, píše je sám život, některé jsou založené na fikci a možná je to tak i pro mnohé lepší. Nikdo nechce svět vidět takový, jaký skutečně je. Můj příběh bude plný strašidel, princezen, superhrdinů a pravdivých příběhů a přesto bude fiktivní. Jak je to možné? Jednoduše. Začnu jako v každém příběhu.
Byla jedna dívka, nebyla nikdy příliš oblíbená přesto měla svou skupinku přátel, kteří ji měli rádi a ona je. Měla báječného kluka, viděla ho tak ona i její rodiče, však jeho rodiče už to tak růžové neměli. Prý ta dívka ho jen kazila, oddalovala ho od týmu a další věci, tento chlapec byl sportovec. Doufám, že už jste pochopili, že zlo jsou rodiče, kteří se jim budou snažit lásku překazit a láska je prostě láska. Tento pár spolu byl dlouhou dobu, bylo nemožné je od sebe rozdělit. Byli si každým dnem bližší. Jejich život byl plný nástrah a překážek, které museli spolu zdolat. Chlapec byl občas trošku nepříjemný, co se překážek týkalo ale nakonec povolil a bylo vše tak, jak mělo být. Dívka dávala chlapci najevo, jak moc pro ni znamená, každý den. Nebyl den, aby na něj nemyslela, aby si nepsali, aby spolu nebyli, snažila se s ním být opravdu hodně, protože její srdce tlouklo pro jeho blaho. Někdy se dívka snažila příliš, jenomže za to mohl strach. Strach, že ji chlapec opustí kvůli jiné dívce, která bude atraktivnější a oblíbenější, kterou budou mít jeho rodiče rádi. Chlapec však trval na názoru, že jeho dívka je tou nejúžasnější a že její chyby ji dělají dokonalou. Mnozí si vzpomenou na písničku od Raega : Dokonalá. Možná, že lásku jim mnozí nepřáli, nechtěli je vidět spolu a už vůbec ne šťastné. Snažili se je rozhádat a rozdělit od sebe, marně. Drželo je při sobě něco hrozně silného, ani oni sami tomu pořádně nerozuměli a možná to tak bylo i správné. Nechci vám nyní sdělovat, že tito dva lidé odešli spolu do světa a schovali před zlou matkou chlapce, přijde mi to zbytečné. Bohužel, ani nepotkali čarodějnici, která by jim změnila život k lepšímu, výměnou za nějakou věc. Prostě a jednoduše. Ti dva spolu dál byli, i přesto, že matka chlapce si nepřála, aby spolu dál byli. Jejich vztah trval dál. Sice s hádkami, žárlivostí. Ale byl plný lásky a radosti, že se nedalo jej opustit. Ačkoli okolí to vidělo jinak, oni dva byli skutečně šťastní. Víte, co je na tomto příběhu vlastně to nejkrásnější? Nikdo z vás nečekal, že toto bude o mém životě, o mé skutečnosti, o tom, jak to všechno je a bude už napořád. Ten, kdo nedošel sem, tak se nikdy nedozví, kdo je onen chlapec a kdo je ta dívka. Jsem to já a můj přítel.
Asi jsou na světě důležitější věci než je zrovna láska dvou mladých lidí, na druhou stranu si říkám, co jiného a čistější je než láska dvou lidí?