Najednou hrdinou - 3.kapitola

3. kapitola - Denní smutek
Den ode dne jsem cítila víc a víc smutku. Co se dá dělat, za týden už tu nebudeme... Slova byla zbytečná.
.. Proč? ..
Ale protože jsem setkání s Luckou odkládat, napsala jsem jí, že za hodinu se sejdeme v parku. Odepsala mi, že souhlasí. Když jsem dorazila k místu, kde jsme se měly sejít, uviděla jsem ji. Zavalila mě vlna radosti, ale zároveň mě přepadl i smutek... Sedly jsme si na lavičku.
,, Lucko.. Musím ti něco důležitýho říct.. Budeme se stěhovat.. " , řekla jsem se slzami v očích.

Pro Lucku to byl asi velký šok, protože hned, co jsem to dořekla, začala brečet a v očích se jí zaleskly kapky slz. Plačtivým, třesoucím se a přitom posmutnělým hlasem řekla: ,, Budeš mi moc chybět.. "

Bylo vidět, že jí to je opravdu líto. Utěšovala jsem ji, doufajíce, že se celá situace sklidní a nebudeme tak nešťastný. Ne.. Kdepak.. Marně jsem čekala na dobrý konec. Naivně jsem věřila tomu, že rodiče svůj názor ještě změní...

Už jsem se smířila s tím nejhorším. Už nevěřím tomu, že tu zůstaneme. Nevěřím už skoro ničemu. Achjo.... Lucka se na mě nešťastně podívala a já na ni. Obě jsme totiž tušily, že se asi už nikdy neuvidíme. Kdybych mohla mít jedno přání, bylo by to, abychom tu mohli zůstat. Bohužel...

Bylo těžké se s tím smířit. Moje nejlepší kamarádku jsem považovala jako sestru. A teď... Teď ji mám ztratit? V tu chvíli mi připadalo, jako bych ztratila kus sebe. Srdce se mi drtilo na tisíce kousků .. a přesto bylo zlomené, zkroušené a nešťastné. Už jsem před očima viděla, co se stane, až už tu nebudeme... Celé dny v novém domě probrečím nad tím, že jsme se vůbec někam stěhovali.

Když mi tuhle větu rodiče řekli, zapíchl se mi bodavý nůž do srdce. Tehdy jsem nevěřila. Co bude dál? To jsem vůbec nevěděla, ale tato událost se mi podepsala na kůži... Sice jsme si slíbily, že si budeme co nejčastěji psát na sítích jako je Facebook a podobně, ale vím, že to už nebude jako dřív. Nic už nebude jako dřív. Bez Lucky jsem se cítila opuštěně... Může mít člověk raději svou kamarádku, kterou považuje za sestru, nebo sebe?