Náš první polibek

Byl to jeden z mnoha na vlas stejných školních dnů, kdy raději hledíte z okna a necháváte se unášet myšlenkami. Hodina biologie je opravdu velmi zajímavá záležitost, navíc v podání učitelky Strepsové, která své povolání bere opravdu vážně. Z euforie mne náhle vytrhlo rázné zaklepání. Do třídy vstoupila hlava školy. Studenti vystřelili směrem vzhůru jako by jim hořelo u zadnice. V závěsu za ním vešel mladý, létem ošlehaný, vysoký kluk. "Je tak krásný", vzdychla skoro až nahlas Jessica. Nemohla z něj spustit oči. Jeho pohled, pátrací po třídě se setkal s jejím. Nevydržela to, musela se odvrátit. Tak pronikavý pohled a to mužné tělo. "Vsadila bych se, že na něm Lisa může oči nechat, potvora jedna", procedila v myšlenkách a podívala se směrem k ní.

Ředitel ho představil jako Joshe. Dodal, že se přistěhoval s rodinou z Winipegu a doufá v naší loajálnost v poskytnutí přívětivého zázemí. Já bych mu tedy poskytla, nač si jen vzpomene. Myšlenky ve mne vyvolávali slastné pocity. Cítila jsem jak mne tvrdly bradavky. Josh se pomalými kroky dral k volnému místu v zadních řadách. Posadil se, vytáhl si učebnice a snažil se, co nejpřirozeněji zapadnout do přerušené hodiny biologie. Posadil se ihned přes uličku kousek ode mne. Nemohla jsem se ubránit občasnému pohledu na jeho krásné ruce a tvář. Několikrát se naše pohledy střetli, přičemž se vždycky tak roztomile usmál. Jeho pronikavé oči mne hřály po celém těle. Určitě se mu líbím, přeci se na mne neusmívá ze zdvořilosti. Přeskočila jiskra, vypadá to na skvělý začátek.

Zvonek přerušil hodinu a pani Strepsová odkráčela. Musím něco vymyslet, říkala jsem si v duchu, nějak ho oslovit, zkrátka zaujmout a neudělat ze sebe pitomce.

"Ahoj Joshi", vyhrkla na něj Lisa. Zarazilo mne to, ta potvora má něco za lubem, přinejmenším se obě zajímáme o stejný objekt a jak je jejím zvykem, musí být u všeho první. Já ji tak nesnáším. "Pojď, ukážu ti školu, ať se nám tady neztratíš", řekla a natáhla k němu svou křehkou paži. Josh souhlasil a s úsměvem ji jemně chytl za konečky prstů. Lisa využila situace a pevně ho stiskla. Odkráčeli ze třídy jako dva milenci. "Mrcha". Nejsem typ holky, která o kluka bojuje. Bojovat by měli kluci a už vůbec se nevnucuji jako nějaká děvka, při těch slovech jsem se podívala na Lisu, která už seděla na svém místě a tu a tam se poohlédla na Joshe.

Další hodina se pro mne vyvíjela, úplně stejně jako začátek biologie. Můj pohled brouzdal venkovní scenérií. Netrvalo dlouho a na stůl mi přilétl složený kousek papíru. Pohled zapátral po třídě. Jediný kdo se usmíval byl Josh. Ach jak je sladký. Pomalu se dostávám ke zprávě. "Pojď, utečeme spolu", stálo tam a pod textem byl přimalován smailík Dlouze jsme se na sebe podívali. Ten pohled mne utápěl. Bylo mi jasné, že to myslí s nadsázkou, ostatně to dokazoval i jeho rošťácký úsměv, pod kterým se mi v hlavě honily nejrůznější představy.

Konečně odzvonilo poslední hodině a ta padla na hromadu mezi ostatní nezáživné chvíle mého života. Opatrně vkráčím do jídelních prostor a hledám pro svůj tác vhodné místo. Kéž by tu někde seděl Josh, osamocen, čekající na společnost. V tu chvíli se můj pohled střetnul s jeho hlubokýma očima. Přímo vyzívali po polibku. Zklamání se z mé tváře nedalo smazat. Lisa seděla po jeho boku a svými nohy se třela o jeho. Hltala každé slovo, aniž ve skutečnosti věděla, o čem mluví Chce ho dostat do postele. Je to na ni vidět. Tak, proč mi píše ty své zprávy, když se záhy na to ocitá ve společnosti té nejzvrácenější holky na škole.

Skoro celé jídlo skončilo na polici se zbytky. Vyšla jsem ze školy a smiřovala se s tím, že je Lisa zkrátka svou povahou atraktivnější a žádoucí. Sex z ní přímo vyzařuje, málokterý kluk odolá jejím dlouhým vlasům a krásně opáleným nohám. "Jess, počkej", ozvalo se za mými zády. Jdu dál a nepřikládám hlasu větší váhu, než si zaslouží. "Tak počkej přeci", zaznělo znovu. Jeho paže mne chytla tak pevně, ale přeci s dostatečnou dávkou jemnosti. " Čekal jsem na tebe v jídelně, ale ta..ta... Lisa", nemohl si vzpomenout na její jméno. "Mne od rána pronásleduje na každém kroku, je jako pijavice, přišla dřív, než ty a zabrala ti místo, promiň". Chvíli jsme na sebe hleděli a nechali se ovíjet letním vánkem. Probodával mne pohledem a já se snažila tvářit, co možná nejpřívětivěji. Ticho nás obklopovalo kolem dokola. Jako by se na chvíli zastavil čas. Chytl mne za pas, přiblížil si ho ke svému a řekl. "Líbíš se mi". Cítila jsem jak mu pod jeho přiléhavými kraťasy pulsuje a přitiskla se ještě blíže. Začal mne dlouze líbat. Kéž by tato chvíle nikdy neskončila. Naše jazyky sváděli bitvu plnou slasti. Vzrušení probíhalo celým mým tělem. Mé džíny volaly po rozepnutí. Nikdy nezapomenu na náš první polibek