Osudová dívka 4. díl

Uběhlo 20 hodin od posledního kontaktu s osudovou dívkou. 20 hodin, to je přesně spočítaný čas, kdy jsem ji naposled spatřil. Odjížděla metrem a posílala mi polibek na dálku. Měl jsem tu představu stále před očima. V rukách mám telefon a čekám na jakoukoliv reakci, vibraci nebo tón oznamující příchod zprávy. Určitě spinká. Byla to náročná noc. S takové se vždy vzpamatováváte 2 dny.

Bylo mi v bytě těsno, neměl jsem žádný nápad, ani motivaci, co s dnešním dnem. A pak se to stalo. Displej mi oznámil příchozí SMSku. Srdce se mi rozbušilo. S úsměvem na tváři se můj palec svezl k tlačítku přijmout.

„Ahoj zlatí, tak jak si se vyspinkal? Tak ráda bych tě měla u sebe. Chybíš mi. Uvidíme se vůbec někdy? Zastesklo se mi.

Ta zpráva mne potěšila, ale zároveň podlomila kolena. Vzdálenost mezi námi byla značná, ale to nám nezabránilo se domluvit, že bych za ní mohl další víkend zajet. Pozvala mne na jejich místní akci a při té příležitosti bychom mohli přespat u nich v houseboatu. To kvůli rodičům. Tahle nabídka byla ještě lepší, než jsem očekával a předběhla veškeré mé očekávání. Věděl jsem, že následující týden ve škole bude opravdu dlouhý. Když se člověk na něco opravdu těší, tak to zkrátka neutíká. Vím, že jsme se viděli včera a uběhlo teprve 20 hodin, jenže podpůrné látky se postaraly o své.

Nemohl jsem si pořádně vybavit její tvář. Vím pouze to, že byla opravdu krásná a určitě bych za ní vyrazil, až na konec světa. Štíhlá postava lemovaná krásným poprsím, které na mne vykukovalo skrze rozepnutou blůzku. Bez rozpaků bych se s nimi pomazlil.

Pamatuji si, že příjemně voněla, a to i přesto, že celý večer protančila. Už teď jsem se nemohl dočkat a to ještě víkend. Je jasné, že ten příští si spolu užijeme a já objevím krásu jejího těla a prozkoumám každičký centimetr, každičký záhyb.