Táta a syn

Táto,já mám strach...A z čeho synku?Víš,já mám strach,že umřeš...Víš synku,každý jednou umře...Staré musí ustoupit mladému víš?...Táto,to já vím...Víš táto,ale já mám strach,že umřeš příliš brzo,protože bez tebe by mi bylo smutno...Mám tě rád tati,víš?(Obejmul mě)...Já starej vlk(46)jsem tam najednou stál a brečel jak malé děcko...Toto byl můj rozhovor s mým lehce mentálně postiženým synem(5 let)...Udělil mi přímo ukázkovou lekci lásky...V tu chvíli jsem věděl,že má výchova ve stylu:Zeptej se mě na co chceš a já ti odpovím tak,abys to pochopil,je správná cesta...A nic na tom nezmění ani to,že mi utrhnul lustr,když si hrál na Spidermana...Jeho filosofie je neskutečná:Vážení cestující,vlak na 1.koleji odjíždí do stanice koupelna....Žádáme cestující,nenaskakujte za jízdy do vlaku ani pod vlak,kdo to má pak uklízet!...Nebo:Nechápu,proč musím povinně chodit do školy,když se mi tam nechce!To je teda život!...Nebo když 1.den oznámil učitelce:Doblý den,doufám,že nejste Igorka Hnízdová(Igor Hnízdo-film)