Nejdřív bych chtěl říct, že povídka je z části smyšlená a nejsou tu jmenovány postavy svými skutečnými jmény… Tohle je první, opravdu kratoulinká část. Užijte si to a nezapomeňte že každý z nás, se někdy musí vychcat do umyvadla…
Kurt vypadl ze starých vrzajících dveří, které vedly do činžáku a ocitl se i se svojí prasáckou myslí ve vchodě, který smrděl po moči a promrhaných životech. Sedl si na obrubník, který se nalézal nedaleko vchodu a uvelebil na něj svojí již rozpadající se zadnici. Nadechl se teplého letního vzduchu a vypnul všechny své dosavadní myšlenky.
Právě měl za sebou další bouřlivou hádku se svojí přítelkyní Flo. Byli spolu něco přes tři nekončící měsíce a většina hádek začínala z nařčení Kurta že si zahrává se známým kamarádem alkoholem. ''To je úplná blbost ty stará rašple!,,(bylo jí pětatřicet) zakřičel Kurt na Flo, vzal si klíče, obul si boty a práskl za sebou dveřmi. Hádky u nich dvou byli na rutinním pořádku. V tom horším případě se změnily na kočku a myš, kočku a myš kteří po sobě metaly květované talíře a hrnečky, které pak skončily roztříštěné v kuchyni na zemi. Ale ač se hádali jakkoliv, tak to byli dvě pro sebe spřízněné duše, ne chováním ale bláznovstvím které je oba obklopovalo. “Jsou to náčelníci kultu bláznů,, říkával vždy blízký kamarád Kurta, Tom.
Bylo mu již nějaký pátek třicet let a jak sám říkal: “Po třicítce je už na kariéru zatraceně pozdě,, Samozřejmě to pravda nebyla, ale byl to alkoholový povaleč a práci měl stejně rád jako rozbitou lahev alkoholu. Vlasy měl stále všechny, narozdíl od některých svých přátel, kterým už rašila na hlavě každým mužem proklínaná pleška.
Bylo za pět minut dvanáct večer a tak tu seděl a pokoušel se nemyslet vůbec na nic. Najednou si vzpomněl, že jeho kapsu u kalhot obývá malá placatka plná whiskey. Vytáhl jí ze zašívané a špinavé kapsy a hluboce se napil. “Jako za starých časů,, pronesl si sám pro sebe . Zašrouboval jí a vložil zpět do kapsy. Zadíval se do dálky, na nedalekou monstrózní dálnici, která se tyčila nad okrajem města (jako by to byl nějaký symbol, symbol toho že lidstvo zvítězilo nad prastarou matkou přírodou, která tu kraluje už několik miliard let. Jsme tady pouze na návštěvě.) po které se proháněly desítky a stovky aut. Kurt vždy když byl tohohle svědkem , říkal si jak někdo může v pět ráno vstát, oblíct se, násilím se nakrmit. Potom se vysere, vychčije, vyčistí si zuby a pak bojuje se silničním provozem, aby se dostal na místo, kde v podstatě vydělává hromadu peněz pro někoho jiného a ještě se po něm chce, aby byl vděčný za to, že dostal šanci to dělat? Bylo to prostě hloupé a jen to dokazuje blbost lidstva.
Zpátky do baráku za Flo, se mu vracet nechtělo. Jelikož bylo pozdě a na ulici jste skoro nikoho nepotkaly, byla to perfektní příležitost se projít, vyčistit si mysl a koupit si karton piv…
Kurt vypadl ze starých vrzajících dveří, které vedly do činžáku a ocitl se i se svojí prasáckou myslí ve vchodě, který smrděl po moči a promrhaných životech. Sedl si na obrubník, který se nalézal nedaleko vchodu a uvelebil na něj svojí již rozpadající se zadnici. Nadechl se teplého letního vzduchu a vypnul všechny své dosavadní myšlenky.
Právě měl za sebou další bouřlivou hádku se svojí přítelkyní Flo. Byli spolu něco přes tři nekončící měsíce a většina hádek začínala z nařčení Kurta že si zahrává se známým kamarádem alkoholem. ''To je úplná blbost ty stará rašple!,,(bylo jí pětatřicet) zakřičel Kurt na Flo, vzal si klíče, obul si boty a práskl za sebou dveřmi. Hádky u nich dvou byli na rutinním pořádku. V tom horším případě se změnily na kočku a myš, kočku a myš kteří po sobě metaly květované talíře a hrnečky, které pak skončily roztříštěné v kuchyni na zemi. Ale ač se hádali jakkoliv, tak to byli dvě pro sebe spřízněné duše, ne chováním ale bláznovstvím které je oba obklopovalo. “Jsou to náčelníci kultu bláznů,, říkával vždy blízký kamarád Kurta, Tom.
Bylo mu již nějaký pátek třicet let a jak sám říkal: “Po třicítce je už na kariéru zatraceně pozdě,, Samozřejmě to pravda nebyla, ale byl to alkoholový povaleč a práci měl stejně rád jako rozbitou lahev alkoholu. Vlasy měl stále všechny, narozdíl od některých svých přátel, kterým už rašila na hlavě každým mužem proklínaná pleška.
Bylo za pět minut dvanáct večer a tak tu seděl a pokoušel se nemyslet vůbec na nic. Najednou si vzpomněl, že jeho kapsu u kalhot obývá malá placatka plná whiskey. Vytáhl jí ze zašívané a špinavé kapsy a hluboce se napil. “Jako za starých časů,, pronesl si sám pro sebe . Zašrouboval jí a vložil zpět do kapsy. Zadíval se do dálky, na nedalekou monstrózní dálnici, která se tyčila nad okrajem města (jako by to byl nějaký symbol, symbol toho že lidstvo zvítězilo nad prastarou matkou přírodou, která tu kraluje už několik miliard let. Jsme tady pouze na návštěvě.) po které se proháněly desítky a stovky aut. Kurt vždy když byl tohohle svědkem , říkal si jak někdo může v pět ráno vstát, oblíct se, násilím se nakrmit. Potom se vysere, vychčije, vyčistí si zuby a pak bojuje se silničním provozem, aby se dostal na místo, kde v podstatě vydělává hromadu peněz pro někoho jiného a ještě se po něm chce, aby byl vděčný za to, že dostal šanci to dělat? Bylo to prostě hloupé a jen to dokazuje blbost lidstva.
Zpátky do baráku za Flo, se mu vracet nechtělo. Jelikož bylo pozdě a na ulici jste skoro nikoho nepotkaly, byla to perfektní příležitost se projít, vyčistit si mysl a koupit si karton piv…
PeopleSTAR (2 hodnocení)
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva