Vyznání

Jedna dívka, měla ráda chlapce. Chodili na stejnou školu, tutíž se vídali každý den. Dívka ale neměla odvahu chlapci říct, co cítí. Dny plynuly a školní rok se kratil. Jedno odpoledne se dívka rozhodla chlapci vyjádřit své city. Pockala na něho před školou a když vycházel zavolala já něj. Chlapec k dívce přistoupil. Dívka se celá klepala a nevěděla jak začít. Chlapec to na dívce poznal. Vytusil, co chce udělat. A tak začal.,,Vím, co chceš teď říct. " řekl. Dívka se lekla. Bála se,ze ji řekne že to tak necítí.,, Nemusíš se bát, stačí když se nadechnes a řekneš to" řekl chlapec. Dívka se tedy nadechla a spustila ,, Známe se už dlouho a v mnoha situacích jsi mi byl oporou. Nikdy bych nic nezvládla bez tvé pomoci. Vážím si tě nadevše. Ač se spolu nebavíme tolik kolik bych si přála. Ač jsi očividně šťastný i beze mě. Já bez tebe ne. Jsi pro mě vším. Nikdy bych nezvládla ty dlouhé dny ve škole, kdybych neviděla tvůj krásný úsměv. Nikdy bych nemohla překonat mě ztroskotané vztahy, kdyby jsi mě neutišil. Nikdy bych nemohla žít jak žiji teď, kdyby jsi na světě nebyl ty. Miluji tě nadevše. Miluji tě! " rozbrečela se dívka. Chlapec ji jen utřel slzy a řekl ,,Ale já tebe přeci taky" a políbil ji.