Povídky
V noci se ozývaj barem výstřely pistolíZ hořejší místnosti přichází Patty ValentineVidí barmana v kaluži krveZakřičí: „Můj bože, všechny je zabili“Příběh o Hurikánu je tuTen muž, ta autorita byl obviněnza něco, co nikdy neudělalDali ho do věz...
„Prosím stůj!“ Nevím, proč to křičím. Nevím, jestli chci, ať odejde, nebo ať zůstane. Nevím, proč se nedokážu rozhodnout. Nevím nic… „Proč?“ Proč se ptáš? Proč uprostřed tohoto temna, musíme řešit mé pocity. Copak není fuk, co si myslím já?„Protože…“ … nevím. Pr...
Tento vytržený papír byl nalezen v Davidově koši. Nikdy to nikdo, kromě něj, nečetl. Obsahuje důležité informace a myšlenky. Ležel jsem na posteli a koukal na skříň. Nejraději bych tu fotku serval. Fotka, na které jsme my dva. Pod tím dopsáno Míšiným písmem:...
Víkend uběhnul v celku klidně. Strávila jsem ho samozřejmě s Amy a Martinem. I David se ozval. Poslal mi pár zpráv na facebooku, kde si mě přidal. Nina se zatím neozvala. Třeba na mě zapomene. V sobotu Martin jako obvykle překvapil. Vzal nás pouštět draka. Říjnové poča...
„A nezaslouží si to vědět?“ mírně vyčítavý pohled. Možná má pravdu. Ne nemá. Am je pouze moje dcera. „Co jí řekneš, až se bude ptát na otce?“„Vychovávat ji budu s Martinem. On bude její otec.“ „A Martin? Nezajímá ho, čí dítě vychovává?“ Tohle je kudla do zad...
V jedné podivné, špinavé, londýnské ulici seděla dívka. Byla opřená o velký dům číslo 5 a hrála si se zapalovačem. Na sobě měla oblečení v nejtmavší barvě černé. Mikinu, třičtvrťákové tepláky, černé boty. Jediná barva na ni byly žluté pruhy na jejich černo-žlutých p...
Jednou jsem takhle byla u kamarádky, na vesnici, skoro na okraji společnosti. Procházeli jsme se venku, a čekali, jestli někoho nepotkáme. Ve chvíli kdy jsme procházeli okolo úřadu, spatřili jsme jednoho klučinu, kterému je 10 jak pomáhá dělníkům stavět nové schody. Zam...
Před pár měsíci jsme se s mamkou přestěhovaly do Severní ulice v Hopsanech, městečka nedaleko Ostravy. Nechtěla jsem se stěhovat! Bylo mi sladkých sedmnáct, dodělávala jsem druhý ročník na škole a nehodlala jsem opustit své kamarády, přítele. Jenže mamka tu dostala nabí...
Z auta vystoupila dívka v červeném kabátě, podívala se na hodinky „má ještě pět minut“ řekla si pro sebe. Stoupla si tedy k ceduli, kde byly napsány příjezdy a odjezdy autobusů, přišlo jí to k smíchu, zvlášť když tu už dva roky žádný autobus nezastavil. Přemýšlela nad t...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva