Povídky
Včera se mi potvrdilo, že bydlím na opravdu skvělém místě. V jednom z řady domků, před nimiž vede rušná cesta, a které mají vzadu dalekosáhlé zahrádky se spoustou tiché pralesní zeleně, houpačkami, plůtky a ovocnými stromy. To šeré přítmí už od dětství probouzelo mojí f...
Mladá holka. Krásná. Modrý oči má upřený na jedno místo. Na jednoho člověka. Usmívá se. V jedné ruce drží cigaretu a v druhé flašku rumu. Myslí na hříšný věci. Na sex. Na vášeň. Na lidi. Vedle ní sedí dva lidi. Terka a Martin. Terka, holka, která ji má strašně ráda. A o...
Ze sna volá:Kde jsi !?!, probouzí se v kaluži slz, srdce ji buší jako nikdy a žaludek ji svírá hrozná křeč. Ne, ona už tu není. Ona, jenž jí dávala sílu do života, jen díky ní žila, jen díky ní chtěla jít dál. Bez ní už to nejde. Ne, ona to nechce vzdát, ona nikdy nic n...
Nechápu ty dny, kdy nevím, co se děje. Ráno se probudím - samozřejmě kašlu na práci - jdu ven a slyším, co jsem včera dělala. Zase jsem se sjela. Prý jsem včera málem skočila z mostu. Ten pocit už mě nebaví... Je krásný být v jiný dimenzi, zapomenout na okolní svět, na ...
9. října 2012 v 16:04 | ......... ( z deníku jedné mrchy)Dívám se na strop kde sluníčko vykresluje různé obrazce a je mi nádherně....Aby taky ne, po tak krásném milování...."Zbožňuju milování s tebou"....tak to říká můj guru, můj učitel který mne provází...
Zrovna ho potkala na chodbě, jako obvykle tam stál a koukal tím šibalským úsměvem, prostě On. Ještě chvíli ho pozorovala a šla za ním. Pozdravila ho a on se usmál. Jak mu koukala do očí, trochu ztratila pojem o realitě, vzpamatovala se, až když se pohnul a ptal se, co p...
Všechny ty slova...byli to kecy. Všechny naše polibky...byly lež. Všechno to byla jenom hloupá hra. Nezáleží ti na mě. Vymýšlíš si. Ale já tě pořád miluji. Pořád budeš v mým srdíčku, jako ten nejdůležitější člověk. Člověk, co mi kazí život. Člověk, kvůli kterému brečím,...
Tento příběh se odehrál letos na jaře ve škole, kde jsem učil. Všichni žáci už tou dobou byly ze školy pryč ale já ne, jako učitel moc velký plat nedostávám a tak občas musím dělat přesčasy. Ten den, když jsem zrovna po doučování odcházel domů, zaslechl jsem nějaké pode...
Kapitola třetí – podzimní.Listí na stromech před hájovnou již dostávalo podzimní nádech. Byla sobota. Luboš neochotně pootevřel jedno oko na které ho šimral paprsek sluníčka prosvítající mezi zataženými závěsy na okně. Otočil se k nočnímu stolku, pohlédl...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva