Povídky
PrologApokalypsa. Byla první věc, která mě při tom pohledu napadla. Rozbořené domy, zničená auta, ulice v plamenech, obloha plná popelu, tak vypadalo mé rodné město Moonlight. Jediné, co zůstalo v pořádku, byl městský symbol, staré sluneční hodiny. Přestože to byla ...
Tento příběh se ve skutečnosti nestal berte ho s nadhledemBudu vám vyprávět, jak jsem potkala svoji lásku. Je to sice neuvěřitelný, ale pravdivý. Moje kamarádka Linda pořád lovila nějaký kluky na internetu. Znáte to, napíše, že je krásný, holky na něj letí a nak...
Kdysi dávno, asi tak před stopadesáti lety, jsem lyžovat uměl. No, uměl-kopec jsem sjel, ať tak či onak. Moje manželka lyžuje ráda a dobře. Jednoho víkendového dne mi naznačila, že tentokrát bych se mohl zapojit nikoliv jen jako řidič, ale také jako přímý účastník akce....
Sluníčko už zapadalo za obzor, soumrak pomalu halil vesnici a v hospodě, která v tuto dobu byla jako obvykle poloprázdná roznesl hostinský Šmalda piva a přisedl ke stolu.Honza Kaláb, nejmenovaná vůdce stolu, pokýval prošedivělou hlavou.„No jo vážení, vyprávění p...
Do naší vesnice rok co rok přijíždějí oblažit naše duše všemožné barevné atrakce, co se všelijak točí a mixují žaludky těm, co se na ně odváží vlézt ve snaze nalézt nevšední zážitky. Avšak jediným výsledkem je to, že se znovu potkají s těma pouťovýma sladkostma, chlebíč...
Prezident, popelář, Robin Hood a kosmonautByli jsme čtyři. Roku 1980 nám bylo 12 let. Mě, Petrovi, Lubošovi a Laďovi, čtyřem klukům, řečeno slovy Karla Poláčka, co spolu chodili. Nerozluční kamarádi, kteří nechyběli nikde, kde se něco dělo. Většinou nekalého typu. K...
Měla život svých snů. Stala se redaktorkou svého oblíbeného hokejového klubu. Hokejisté ji poznávali na ulici a vlídně ji zdravili. Stejně tak pan trenér. Byla nadšená. Do redakce zapadla bez menšího problému. Měla všechny okolo sebe ráda a hltala jim každé slovo a radu...
Papírky se nám pomalu rozpouštěli a mě začala bolet hlava. Koukal sem na Rosie, měla zavřené oči a lehce se třásla.Podíval jsem se z okna ven, kde se už pomalu stmívalo.„Danny, potřebuju se projít prosím, je jedno jestli to bude tady nebo venku“.Souhlasil js...
Modřiny zmizely, jako si mi zmizel Ty. Tohle ráno je tak chladné, jako propast mezi námi. Kéž bych věděla, proč jsem tak nerozhodná, tolik se bojím, že bych tě svýma chybama ztratila, že se neodvažuji jít s Tebou do vztahu. Teď jsem tě dohnala k vymazání, přála jsem si...
TOP autoři v sekci povídky
za poslední měsíc
za poslední měsíc
 |
| ||||
| |
| ||||
 |
| ||||
 |
| ||||
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva