Lucky Boy - 7.díl

Hřející paprsky se plazily po celé stěně, až Luckovi do očí. Nepříjemné teplo ho probudilo. Chvilku mu trvalo, než si oči zvykly na příval denního světla. Ostré a zničující.

Bylo mu jasné, že to se spaním přepískl. Pokaždé, když si pro něho do postele přijdou sluneční paprsky, tak to znamená, že je dávno po 11. Hodině. Rychle se otočil směrem, kde spával Barry, ovšem byl pryč. Postel neustlaná, připomínala prasečí chlívek. Z pápeřiny vyčuhoval prázdný pytlík brambůrek. Luck se opatrně posadil na kraj postele a přemýšlel nad silnou černou kávou, která by ho dokonale vzpružila. Ještě chvíli přemítal o věcech, se kterými ulehával. Jako těžké břemeno, jež si přinesl z minulého dne, ho stále cítil na bedrech. Cítil problém mísící se s místním vzduchem. Zde se jen těžko něco utají. Stačí, aby si koupili něco nad 500 babek, a hned to bude podezřelé.

Luck vstal a zašel vykonat potřebu na toaletu, kde strávil notnou chvilku. Nespěchal, nebylo v podstatě kam, ani nevěděl, jak s dneškem naloží. Vyšel z koupelny a strnul. Celým tělem mu projel podezíravý impuls prvního stupně. Nedokázal si připustit, nač v té vteřině pomyslel. Pohled směřoval k pootevřeným dveřím od šatníku. Na zemi se ještě válel jeden zelený papírek. Dal by ruku do ohně za to, že v tom má prsty Barry. Primitivní mozeček, dostal primitivní nápad a nehledě na následky se řítí do pěkného průseru. Několika kvapnými kroky se Luck dostal ke dveřím. Otevřel je a rychlým pohybem sňal krabici z vrchní poličky. Opatrně otevřel víko. „Pro Krista pána, na co ten blbec potřeboval tolik peněz.

Dobrá polovina byla fuč a s ní i naděje na hladký průběh. Luck na nic nečekal a skočil po telefonu. Pomocí zkrácené předvolby vytočil Barryho číslo.

„No jasný, co můžeš čekat od trotla, „ skoro vykřikl a zatípl to, když uslyšel vyzváněcí tón vycházející z podpeřiny.