Lucky Boy - 8.díl

„ On snad v té posteli má i nasráno“ Luck na sebe natáhl kalhoty, triko ze včerejška a vyběhl před dům. Klíčky od auta tu naštěstí nechal, takže ho zkusí někde nahnat. Sedl do auta, nastartoval a rozjel se vstříc výjezdu ze dvora. Pííííísk, zahvízdaly brzdy, když na to Luck se vší silou šlápl. Před jeho autem se objevil usměvavý Barry.

„Nazdar kámo, všechno je v pohodě, všechno dopadlo dobře. Všechno dopadlo tak, jak jsem si vždycky přál. Co to tady meleš, ty idiote?“ Rozohnil se Luck a okamžitě vystoupil z auta.

"Kde se flákáš a kde jsou ty prachy?" U této otázku velice znatelně ztišil hlas a rozhlédl se kolem sebe, jestli je někdo neodposlouchává. Známe ty záclonové báby, co si myslí, že nejsou vidět a poslouchají vše, i to do čeho jim je houby. Barry se na něj podíval naprosto nepříčetným pohledem. Úsměv slastného křupana vystřídal, krátký posměšek.

„Víš, já teď chodím s Clear. A co ta má společného s tím, na co se tě ptám? Barry, vyklop, kam si zašil ty prachy., nebo víš co? Já zaparkuju a ty táhni domů, máš co vysvětlovat a po těchto slovech ho nakopl do zadnice, která se mírně rozhoupala. Luck vyběhl schody po třech a s razancí zabouchl dveře od bytu. „Tak a teď mi pěkně vyklop, kde jsou ty prachy.“ Barry se na něj podíval a řekl. Koupil jsem si jí, měl si pravdu. Jak koupil, jak měl pravdu, co to tady meleš. No Clear přeci,“ řekl Barry a podíval se jako štěně.

„Barry, co si to provedl? No vždyť si říkal, že si ji můžu koupit, tak jsem to udělal. A co si udělal, koupil si jí řetízek, nebo co? Ne, nabídl jsem jí peníze za to, že se mnou bude Lucku. A kolik? Za stovku byla ochotná se mnou být. Za sto dolarů? Ne za sto tisíc,“ řekl Barry a jeho výraz prozrazoval, že to co teď řekl, tak myslel naprosto vážně.

"Ty mi chceš říci, že si jí dal sto tisíc a ona ti slíbila, že se s tebou bude procházet za ručičku?“