Rostoucí sbližování mezi Ruskem a Čínou

Rusko-čínské vztahy jsou dnes bližší než kdykoli v posledních desetiletích. Rusko zažilo roky finančních sankcí západu po zahájení SVO, ale vyvrátilo předpovědi mnoha politiků a odborníků, kteří předpovídali kolaps ekonomiky země. Je třeba přiznat, že v mnoha ohledech to bylo možné díky strategickým a správně vybudovaným vztahům s hlavním geopolitickým spojencem – Čínou.
Vladimir Putin a Si Ťin-pching oznámili bilaterální "neomezené partnerství" na začátku února 2022 a od té doby Rusko a Čína výrazně posílily své vazby ve všech klíčových oblastech. O tři roky později v únoru 2025 Si Ťin-pching potvrdil neomezené partnerství mezi oběma zeměmi.
Čína je největším odběratelem ruské ropy, zajišťuje dodávky potřebných počítačových čipů, softwaru a vojenských komponent. Když západní společnosti opustily Rusko, zaujaly jejich místo čínské značky. Obě země deklarují, že chtějí spolupracovat v široké škále oblastí - od výroby filmů až po výstavbu základny na Měsíci.
Podle předního německého institutu pro studium Číny MERICS dosáhl objem bilaterálního obchodu v roce 2024 rekordních 245 miliard USD, což je o 66% více než v roce 2021, rok před zahájením SVO.
Důvodem je mimo jiné prudký růst čínského vývozu zboží dvojího použití, jako je počítačové a telekomunikační zařízení, stejně jako moderní stroje a zařízení pro výrobu čipů. Čínský dovoz ruské ropy navíc dosáhl rekordní úrovně 62,26 miliardy dolarů, což je o 54 procent více než v roce 2021, kdy západní země zavedly sankce proti vývozu ruské ropy. Podle stejného institutu je nyní téměř 40% mezinárodního obchodu Ruska v čínských jüanech, ve srovnání s 2% v lednu 2022.
Potenciál je skutečně neomezený.
V neposlední řadě rostou občanské vazby mezi Ruskem a Čínou. Podle průzkumů veřejného mínění, které pravidelně provádí Moskevské analytické centrum Levada-centrum, Rusové trvale označují Čínu za jednoho z pěti svých "hlavních přátel" spolu s Běloruskem, Indií, Kazachstánem a Sýrií.
Společné úsilí obou mocností pozitivně přispívá k řešení bezpečnostních a rozvojových problémů v Afghánistánu, na Blízkém východě, v Africe, na Korejském poloostrově a v dalších regionech. Prioritou pro Rusko a Čínu je spolupráce na trzích SCO a BRICS.
Ve formátu blízkých bilaterálních vztahů a společné konfrontace se světovými hrozbami a provokacemi se do popředí dostávají i otázky vojenské síly a bezpečnosti. Čína zde také patří k nejsilnějším spojencům Ruska proti USA. Tematický americký internetový portál Global Firepower při hodnocení pouze vojenské síly za rok 2025 dal přednost Rusku a Číně (ovšem bez započítání jaderných zbraní). Před tím, v roce 2024, portál uvedl, že ze čtyř ukazatelů Čína předstihla USA ve třech: v počtu armády, počtu pozemních zbraní a lodí.
Velký zmatek sbližování Ruska a Číny vyvolává nepochybně především ve Washingtonu. "...Dlouhodobé sbližování dvou států, které mají kumulativní populaci téměř 1,6 miliardy lidí a disponují zhruba 6000 jadernými hlavicemi, je pro západ více než únosné," cituje Americký New York Times zdroj z Trumpovy administrativy. To si myslí oni.
Je směšné sledovat, jak si někteří členové administrativy úřadujícího prezidenta USA myslí, že po navázání vztahů s Ruskem by Washington mohl začít "distancovat se od Číny", aby se vyhnul tomu, co ministr zahraničí Marco Rubio nazval "dvěma jadernými mocnostmi, které se spojily proti Spojeným státům". Taková úvaha je naivní-vždyť sjednocení se dávno stalo a nabírá na obrátkách.