Záhada tajemného domu 4. díl

"Hele," vyštěkl náhle Tedd a poukázal prstem do míst, kde se otevřely dveře od domu.

"Jde ven, co chce dělat? To víš, píchl si do vosího hnízda a teď je trochu nervózní," namítl zcela bez zájmu Joshua. Muž s ostrými rysy si chvíli prohlížel okolí kolem domu. Pohled zkušeného vlka pročesával každý kout, každé místečko Náhle se jeho hlava zvedla v prudkém otočení výš. Přesně tím směrem, kde hleděli 2 páry vykulených očí. Joshua s Teddem vyjekly a naprosto synchronizovaně zalítli pod okenní parapet

"Ty vole, myslíš, že nás ten dědek viděl. To nevím, ale vypadalo to, že o nás tuší," řekl vystrašeně Tedd a dodal

"Možná, že má doma také dalekohled jako mi a ví o nás už delší dobu. Tak to si mě teda uklidnil," prohlásil Joshua a pomalu se narovnával, aby prozkoumal místo před domem.

"Tak co, je tam ještě?" Zeptal se stále vystrašený Tedd, který se stále raději držel u země.

"Ne, někam odjíždí. A sám?" zeptal se s překvapením v hlase a stoupl si vedle Joshui.

"Jo sám, nikdo s ním nejede, ale kam by mohl teď jet." Stáli a hleděli jak auto zastavuje před domem a náhle se rozjíždí neznámo kam. "Ta garáž se nedovřela," řekl Tedd.

"A co má jako být, neříkej, že se tam chceš vloupat. Nikam se vloupávat nebudu, je otevřeno. Jen se podívám, co v tom domě skrývá a zase vylezu ven. Kdyby náhodou přijel, tak mě prozvoň. Otevřu si okno v zadu a pak uteču tudy. Nic se nedoví. Pojď do toho se mnou," naléhal Tedd na vystrašeného Joshui, který by podobný kousek nikdy nepodstoupil. Na to své špeky měl až moc rád.

" Tak dobře Tedde, ale buď opatrný, může se vrátit každou chvíli. Jo neboj se," souhlasil Tedd, otevřel okno a pomalu sešplhal po přilehlém stromě dolů na zem. V rychlosti přeběhl silnici svírajíc mobilní telefon v levé ruce. Pod garážovými vraty se proplazil jen tak tak. Měl to jak se říká s odřenýma ušima.