Berlínský zápisník Dora Kaprálová

26. 12. 2014
V Německu žije přes 9000 nacistů a jen 6000 salafistů. Kdybych
byla muslimkou, pak jedině vyznavačkou súfismu.
F. už není marod, E. jen trochu, zato muž dostal horečku, leží a spí
v setmělé ložnici. Nemluví a jeho decentní přítomnost je najednou
intenzivnější, než když je ho tu plno. Celý den jsme byly off-line,
bez zvuků a hudby, nepočítám-li desítky melodií, které jsme si přes
den s holkama broukaly… Sedím v kuchyni, k půlnoci, po právě
dočtené dojemné knize (vánoční dar od Emy: Monsieur Ibrahim und
die Blumen des Koran) a spokojeně bloumám. Bloumám ve starých
textech a projektech, a hle, co nenajdu! Mé a N. road movie, to, které
definitivně dokončíme, až nám bude osmdesát, jak jsme se rozhodly,
jak za nás rozhodl osud. Naše road movie končí takto (a stejně
tak, myslím si, by mohl skončit i tento rok):
V lidmi dosud nezabydleném koutě zahrady je záhon růží, blíží
se k němu malinký dětský plastikový buldozer na ovládání, najíždí
na živou růži, růže je však tak veliká a silná, že lehne a zase vstane,
jako cvičitelka. Vypadá to jako tanec, tango lásky; buldozer z plastu
je šťastný, že je tak bezmocný.
Abychom nezapomněly. Na cestě potkáváme i smrt. Zvláštní, dosud
jsme se o ní slovem nezmínily, kromě úvahy o lhostejnosti. Smrt
vegetující a vyčkávající na silnicích, smrt jako hajlující tlustý Čech
kousek za Sušicí. Smrt jako nemocné oči malérečky, co se šourá
po vlakovém nádraží v U. H. a hledá záchod, který místní zmrsk
z radnice nechal postavit daleko od peronu, takže stařence ujede
osobák do Vnorov…
Smrt jako ponížení prostého venkovana, co je mu v jihočeské obci S.
pokaždé odepřen oplatek svatého přijímání, protože o berlích přichází
o vteřinu později. Smrt jako poďobaný chlápek ve městě P., co
každé ráno nakopne ve výtahu paneláku svého psa a pak jde učit na
zdravku…
Drama je v cestě a cesta je v nás. To místo leží na cestě a my jsme
tou cestou. Jen ho nezašlápnout, jen se včas ohlédnout. Spatřit ho.
Spatřit to. Buldozer a květinu, jak si povídají. Jak se milují. Zastavit
ten obraz těsně před zánikem.