Černé stíny nad městem 3.část

Toho,to se přece nedělá.“Oni se poté tedy začali omlouvat,ale že prostě chtěli nějak vyjádřit své poděkování za tak milí přístup.Tohle je nenapadlo ani v nejlepším snu.Poté jim žena ještě řekla,ať se na práci zkusí zeptat na statku Mexico Hall.Že tam žije pár mexikánů,jeden muž,jeho žena a jejich dva synové,kteří se pokoušejí rýžovat zlato.Tedy jezdí kousek za město k takové tůni s ostrůvkem.Tedy ti chlapy,žena se stará o domácnost.Že jsou to také moc příjemní lidé.Dále jim o nich řekla,že oni sice rýžují zlato,ale že je ho tam zase tak málo,že se z toho nedá zbohatnout,ale že na živobytí jim to stačí.Tak pro začátek tedy ať zkusí štěstí tam.A až tam půjdou,ať řeknou,že je posílá Rouz Marry (Rouzmery).Tak že se ona jmenuje a že ji tam každý dobře zná.Na což se chudý rolník také omluvil,že se nepředstavil i on dříve.Já jsem Jack (Džek) a tohle je můj syn Wiliem (Viliem).Na což syn dodal ,,Říkejte mi Wile,madam,tak mi říkají přátelé.Na což Rouz Marry řekla ,,Dobře Wile,ale tu madam si odpusť zase i ty,pro přátele také jen Rouz.“Ale to ještě nebylo vše.Dále jim řekla,že tam s ní ještě žije a ze Saloonem vypomáhá jedna dívka,která je vlastně by se dalo říct,skoro její dcera,která má jméno Root (Růt) a že i ona chodí k mexikánům starat se o stádo koz.Skoro jen proto,že sice Root měla vlastní mámu,ale Rouz nemohla mít děti,ale když to ještě nevěděla,toužila je mít a kdyby je měla a měla by dceru,byla by asi přibližně stará,jako teď Root.A navíc ty dvě si z dřívějška k sobě opravdu našli nejlepší cestu.Pro Root byla Rouz také skoro jako vlastní máma.A to,že teď u Rouz není znamená,že je tam.U mexikánů.A přijde až večer.,,Ale dnes už vy nikam nechoďte,“ řekla jim Rouz.,,Jistě jste dost unavení z cesty.Pojďte raději dolů,dám vám najíst a bude lepší,když si půjdete odpočinout.Ono jak se říká,ráno moudřejší večera.“A tak tedy Jack i Wiliem dali na slova Rouz a šli se najíst a pak hurá na kutě.
Druhý den ráno je probudilo slunce,které jim přímo svítilo do jejich okna.Bylo cítit,že venku je krásné teplo a bylo slyšet,že venku,jak se říká,panuje i docela čilí cizinecký ruch.Tak to i tedy Jacka i Wiliema vytáhlo z postele ven a že se tedy na to,co se děje venku musejí podívat.Vylezli tedy oba na balkón a viděli,že venku je již docela živo.V tu chvíli je napadlo,kolik je asi hodin.Vrátili se tedy oba do pokoje a Jack sáhl do náprsní kapsy svého saka,kde měl malé Cibulačky.Když se podíval,kolik je hodin,zděsil se a vykřikl ,,Proboha,vždyť za chvíli už bude 11 hodin ! A my si tady spíme !‘‘V ten moment na nic Jack i Wiliem nečekali,rychle se oblékli a spěchali rychle dolů a posléze ven,aby co nejspíš mohli navštívit mexikány.Venku před Saloonem ale ještě potkali Rouz a hned se ji museli zeptat,proč je nevzbudila.Na to jim Rouz odpověděla,ať se uklidní,že u nich to chodí trochu jinak.Místním obyvatelům až prý zas tak nezáleží na čase.Že oni to nemají vyškatulkováno,že v tolik a tolik hodin se dělá to a to,v tolik hodin se zase dělá něco jiného.U nich to chodí tak,že každý si dělá svým tempem,jak je potřeba a když se nějaká práce nestihne udělat jeden den,tak to přece neuteče,ale počká to do dalšího dne.Že se tam u nich nikdo nikam nehoní a že si tam tak žijí všichni spokojeně spokojeně.Jen občas se tam u nich ale najde přece jen někdo,kdo naruší veřejný pořádek,ale od toho prý tam