Dnes.

Hodně jsem dnes jezdila hromadnou městskou dopravou... Jsem pozorovatelka, tak jsem to tak prostě a jednoduše dělala...
A to jsem zírala..., v podstatě všichni "zamračení", "stáhnutí do sebe"... Usmívajících, nebo alespoň "neutrálních" lidiček minimálně...
A "naladit si oko", tedy zaujmout se tváří, postavou spolucestujících? Prostě nic... Dá se to pochopit? Nebývalo to tak... Co se stalo? Že by opravdu ta strava..., tolik vlivu má? Začínám věřit tomu, že to tak je...
Rozpoložení..., tomu rozumím..., situace není jednoduchá..., pro mnohé je těžké "být"...,
dokázat splatit, co je potřeba... Hned po revoluci, kdy se záhy "objevili" bezdomovci a stát neudělal nic..., jsem si uvědomila, že je něco špatně... Nikdo to neřešil..., ano, nastoupili neziskovky, řada spousty dobrovolníků - úžasné!!!, ale... Ale stát, stát nedělal nic..., nebylo, není to téma a přitom, do jejich situace není vůbec těžké se dostat... A to nemyslím o těch, kteří mají opravdu problém se závislostmi.., sami se sebou... Mnozí se do té neřešitelné situace dostali, ne vlastní vinou..., a stát..., stát je nechal na holičkách...
Není to priorita a díky tomu, co se "děje", tak bez šance...
Je mi to upřímně líto..., jsem na sebe "nasraná", že nejsem v situaci, kdy jim nemohu dát nic..., i když vím, že i tak, by to nemělo cenu...
Společnost, voliči to nevidí jako problém..., takže..., "vymalováno"...