Na horní plošinu jsme vyšplhaly téměř současně. Občas byly schody dost rozbité a musely jsme si vzájemně pomáhat. Tady nahoře je nádherně, jsme chráněny i před větrem. Skála je dost rozlehlá a táhne se ještě kousek do výšky, což nám zajišťuje závětří. Ale zatoužila jsem zdolat ji úplně celou. Taková už jsem. Když mám nějakou možnost, chci ji využít jak to jde! A teď jsem nechtěla skončit. Nahoru to není víc než 8 metrů. Navíc si nemohu být jistá, jestli sem ještě někdy trefím, když jsem sem vlastně zabloudila. Začala jsem lézt. Ve skále bylo dost skulinek i výčnělků a navíc skoro nebyla strmá. Nebylo to moc obtížné. Dokonce i holky se zamnou pustily. Sotva jsem se vyškrábala na vrchol skály, málem jsem zase spadla.
Ahoj :-)
Tohle není celá povídka. Jestli vás totiž mé povídky zaujaly a chtěli by jste další pokračování, můžete ho najít na mém novém blogu: http://fantasyvitae.blog.cz/ . Ocením i vaše komentáře k mé práci. :-) Všem vám moc děkuji za projevenou přízeň, vaše Monica Hell.
PeopleSTAR (1 hodnocení)