Šťíhlý muž

Byl krásný večer a stmívalo se. Marry šla sama lesem. Chtěla se jen projít a přemýšlet. Měla špatnou náladu. Netušila, že se cesta stane její poslední...
Sedla si pod velký starý dub, který zažil i válku. Opřela se o něj a plakala. Už nechtěla žít, nevěděla, co má dělat. Opustili ji i poslední kamarádi, které měla. Měla ho tak ráda a on ji takhle zranil. Jak to myslel? "Mám na lepší..."
Co se jí na něm vlastně tak strašně líbilo? Ty jeho kaštanově hnědé oči a vlasy? Kolik je na světě takových kluků, a s city...
Poslouchala šustění listů a všimla si zvuku, který tam být neměl.
Rozhlížela se kolem sebe, ale nikde nikoho neviděla. Kdo ji sledoval a proč?
Byla zvědavá, a proto se vydala za zvukem. Blížila se ke zvuku, ale najednou bylo ticho. Otočila se, chtěla jít domů.
Najednou ho uviděla. Byl vysoký a štíhlý. Měl blond vlasy a byli k sobě tak blízko, že viděla i oči, byly modré. Dívali se na sebe dlouhou dobu. Mluvili spolu jako staří známí.
Když chtěli jít spolu ven z lesa, uviděli na stromu papírek. Bylo na něm napsáno: Nedívej se, nebo tě dostane.
Podívali se na sebe, měli strach. Utíkali k okraji lesa, ale když k němu doběhli, pokračoval dále.
Po chvíli běhání byli vyčerpaní, na stromu zahlédli další papír. Přišli k němu blíže a nahlas četli nápis. "Vždy hlídej, ale ne očima!"
Rozhlíželi se kolem sebe, viděli ho. Byl to vysoký, štíhlý muž bez tváře. Rychle se otočili a utíkali pryč.
Po dlouhém a vyčerpávajícím běhu uviděli další papírek. Bylo na něm napsáno:" Nechte mě na pokoji!"
Na dalším stromu byl papír a tam byly nakresleny stromy a mezi nimi panáček.
Nicméně slyšeli, jak za nimi běží.
Papír tedy strčili do kapsy a běželi dál.
Po cestě viděli papír s nápisem zachraň mě a najednou byl před nimi strom, a na něm papírek s nápisem Stůj!
Okamžitě zastavili, věděli že to byla chyba, ale nemohli se už ani pohnout.
Otočili hlavy a za sebou uviděli papír s kresbou toho muže a kolem Ne! Ne! Ne! Vedle papírku stál on! Dívali se smrti tam, kde měly být oči.
Najednou se políbili. Zavřeli oči a viděli celý svůj život. Poslední co viděli, byl papír s nápisem: Následuj mě.
Jejich těla se nikdy nenašla.