Život je každý nový den, který nám byl darován.

Stalo se vám někdy, že jste se probudili, podívali se do zrcadla a zjistili, že ten člověk naproti vám už prožil celý život, zatímco vy jste si toho sotva všimli? Když mi bylo 62 let, sedla jsem si do svého oblíbeného křesla, zhluboka se nadechla a najednou jsem to ucítila: jako bych stála na úplně novém prahu života. Ohlédla jsem se zpět za těmi roky, událostmi a lidmi. A uvědomila jsem si něco zásadního: mnohé z toho, v co jsem dříve slepě věřila, bylo spíše mým přáním než realitou. Stáří někdy nepřichází po špičkách. Vtrhne dovnitř a donutí vás přehodnotit naděje a pilíře, o které jste se opírali celý život. A tak jsem dospěla k několika životním, nikoliv pohádkovým, závěrům.
Děti jsou láska, ale mají svůj vlastní vesmír. Často si malujeme, že když děti vychováme, budou nám ve stáří vždy nablízku. Je to krásná představa, ale realita bývá jiná. Můj syn Jakub má teď své vlastní starosti, své cesty a své sny. Někdy se přistihnu, jak čekám na jeho zavolání jako na malý svátek. Když mi pípne krátká zpráva: „Mami, všechno je v pořádku,“ srdce mi poskočí radostí. Ale zároveň vím, že každý z nás už žije svůj vlastní příběh. A to je naprosto v pořádku.
Zdraví je ten nejcennější poklad. S věkem přichází tvrdé prozření: zdraví není samozřejmost, je to ta hlavní opora našeho bytí. Věci, které jsem dříve zvládala s lehkostí, teď vyžadují mnohem více sil a soustředění. Došlo mi, že se o sebe musím starat každý den. Obyčejná ranní rozcvička, procházka na čerstvém vzduchu, naslouchání svému tělu – to jsou teď ty nejdůležitější úkoly.
Čekejte méně, žijte lehčeji. Největší zklamání přicházejí tehdy, když neustále na něco čekáme: na pozornost, na vděk, na konkrétní slova. Život se stane mnohem klidnějším, když najdete krásu v obyčejnosti. Výborná večeře. Poutavá kniha. Krásná melodie. Sluncem zalité ráno. Naučit se radovat z těchto maličkostí je ten nejlepší štít proti smutku.
Věk není důvodem k rezignaci. Všímám si, jak někteří lidé s přibývajícími roky začnou žít jen ze stížností. Všechno je špatně. Ale neustálá nespokojenost život neulehčí. Mnohem větší respekt ve mně vzbuzují ti, kteří si i v těžkých chvílích zachovávají důstojnost a vnitřní sílu. Nežijte jen ve vzpomínkách. Je tak snadné chytit se do pasti myšlenek „dřív bylo líp“. Minulost se nevrátí, máme jen dnešek. Život se nezastavil, jen se proměnil. Já jsem se rozhodla tyto změny přijmout, protože život není jen mládí. Život je každý nový den, který nám byl darován.
Zdroj Facebook- Životní příběhy...