ČEŠTINÁŘKA 8

ČEŠTINÁŘKA 8

Ráno nás probudil řev ptáků a zvuky, co se ozývaly kousíček od nás. To, co se mi postavilo mezi nohama, bylo jak hydraulicky ovládaný píst. Málem to vystrčilo Markétu ven. Stačila otevřít spacák a stáhnout mě na sebe. Můj divobijec byl zasunutý v tom vlhkém údolí snad dřív, než jsem se stačil probudit.
Skončili jsme s tou ranní rozcvičkou o chvíli později, než Karel s Lenkou. Ti seděli a zvědavě na nás koukali. „To jste ještě neviděli nikoho šukat, že tak zvědavě koukáte?“ zeptal jsem se jich s pousmáním. Také se zasmáli a šli jsme do lesa pro snídani. Připletly se nám pod ruku i nějaké houby, tak jsme je vzali sebou.
Sluníčko už začalo plnit plán na více, než sto procent, tak jsme se chvíli slunili a chvíli se cachtali v potůčku. Bylo tam vody asi po kolena, ale protože na celý jeho tok svítilo sluníčko, byla voda krásně teplá. Snad i proto, že byl dost široký.
Celý den jsme si užívali jak sluníčka, tak sexuálních radovánek a bylo nám moc fajn. Potom se holky domluvily a přišly s nápadem. Prý chtějí vidět, jak se vzájemně uspokojujeme. Nejprve jsme to oba striktně odmítli, ale když řekly, že nám pomohou tím, že se také budou vzájemně uspokojovat, tak jsme se sebezapřením souhlasili.
Holky si sedly vedle sebe, široce roztáhly nohy a zanořily mezi ně ruce. To mlaskání, co se ozývalo, nás vzrušilo tak, že jsme skoro podvědomě sáhli do míst, kde se nacházel patník toho druhého. Aniž bychom si uvědomili, že v ruce nesvíráme kus svého těla, naše ruce se daly do práce.
Až později jsme si uvědomili, že holky přestaly se vzájemnou masturbací a zvědavě nás pozorují. Ale stále měly ruce mezi nohama té druhé.
Když jsme začali vydávat zvuky svědčící o nastávajícím orgasmu, holky se vymrštily, jako na nějakém péru a tu trysku polkly. Nevím, jak na tom byl Karel, protože se mi zatmělo před očima a cítil, jsem, jak Markétě plním žaludek. Jak měla ve zvyku, polkla ho tak, že měla žaluda snad až v žaludku.
Pečlivě vysála i tu poslední kapičku a teprve potom ho pustila. Ještě se mlsně olízla, jako kočka, když se napije mléka. Lenka na to koukala s vyvalenýma očima a potom si s Markétou něco špitaly. Ale to už byl nejvyšší čas ponořit se do potůčku a řádně se vydrhnout. Sedli jsme si k ohýnku a holky se k nám spokojeně přitulily.
Na nebi se už delší dobu třpytily hvězdičky, když se nám začaly klížit oči.
Učinili jsme zadost večerní hygieně a začali připravovat spacáky. Holky se zdržely se svlékáním, tak jsme s Karlem do nich skočili a čekali, až k nám skočí holky. Ty si ještě chvilku něco špitaly, ale náhle se obě naráz svlékly. Nevěděl jsem,jak se mám zachovat, protože Markéta skočila k překvapenému Karlovi a Lenka ke mně.
Nejprve jsme mysleli, že je to nějaký vtip, ale obě holky se k nám přitulily a zapnuly spacáky. Přece jenom v noci tu byla dost zima. Lenka se snažila co nejvíc roztáhnout nohy, aby si mého tvrdolína mohla mezi ně pořádně zasunout. Teprve, když ho měla v tom správném místě, spokojeně usnula. Ve druhém spacáku to bylo podobné.
Ráno mě probudilo, jak si s mým mackem někdo čistí mandle. Otevřel jsem oči a chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, co se večer stalo. Lenčina hlava se mi hýbala mezi nohama, ale každý pokus o zasunutí do krku byl neúspěšný. Tak jsem jí přidržel za hlavu a tvrdě jí ho zasunul do krku.
Zazmítala se, aby ho dostala ven. Potom se rozkašlala. „Tak ještě jednou a sama!“ řekl jsem a Lenka se na něj hodlala hrdinně narazit. Ale pud sebezáchovy jí v tom zabránil. Znovu jsem jí tedy narazil hlavu tak, aby ho měla v krku až nadoraz.
Znovu se zmítala, ale přidržel jsem jí tak dlouho, dokud se nezačala razantně bránit. „Martina říkala, že je to jednoduché, ale mně to pořád nejde!“ vzlykala. „To nejde tak najednou! Doma si kup pořádnou klobásu a uč se to s ní.“ poradil jsem jí a otočil jí, abych ho do ní mohl zabořit.
Přirážela, jako kdyby si chtěla vybít vztek z toho, že jí to nejde. Cítil jsem, že jí narážím snad až na dělohu, ale pořád, jako kdyby toho měla málo. Zřejmě by chtěla, aby jí vykouknul až z pusy. Dělal jsem, co jsem mohl, ale Lenka pořád neměla dost. Karel na ní koukal s vyvalenýma očima, tak jsem na něj kývnul prstem, aby se přidal.
Pochopil a zakleknul před Lenku. Chytla ho za boky a přisála se k tomu, co jí trčelo přímo před obličejem. Teď měla na vybranou. Buď si zarazit Karlův kůl do krku, nebo se narazit na mne. Chvíli se rozmýšlela, ale průběh událostí rozhodl za ní.
Nasadil jsem špičku žaluda na zadní otvůrek a mírně zatlačil. Sotva jí špička žaludu začínala zajíždět dovnit, Lucka zaječela a chtěla uhnout. Ale tím se narazila na Karla, jehož čurák jí zajel až do krku. Protože se dusila a dávila, odstrčila ho a tím se narazila na moje kopí, co do ní také vjelo až nadoraz.
Tak se mezi námi chvilku zmítala. Když se narazila na mne, vykřikla a narazila se na Karla. Tím se její výkřik ztlumil, ale zase se začala dusit. Tak mezi námi kmitala, až toho měla dost a znaveně padla na zem. Tím se jí oba otvory uvolnily a mohla se z toho vzpamatovávat.
Protože jsme ani jeden nevystříkli, na její místo skočila Martina. Také objala Karla kolem boků a narazila se na něj hlavou, až měla žaluda v žaludku. A já jsem se snažil zasunout jí ho tam z opačné strany. Ten kakaový otvůrek na to sice ještě nebyl moc zvyklý, ale po malé chvilce jsem v něm byl zahnízděný až nadoraz.
Tiskla se na mne, abych v ní byl co nejhlouběji a také Karla si přitahovala, aby v ní byl také až po koule. I když jsem věděl, že Martina vydrží hodně dlouho s klackem zasunutým v krku, samotného mě to překvapilo. A Karel z toho byl úplně u vytržení.
Lenka, která se mezitím vzpamatovala, si klekla, aby to viděla z bezprostřední blízkosti. Nevydržel jsem to a naplnil Markétě střeva. Také Karel sebou zacukal a vystříknul jí přímo do žaludku. Markéta ho ještě chvilku sála, ale když z něj už nic neteklo, zklamaně ho pustila a olízla se jako kočka.
Markéta se ke mně přitiskla tak, až mě porazila a zůstala sedět na té zátce, co v sobě měla zaraženou. Sáhla mezi nohy a prohrabovala se tam. Po malé chvíli se zatřásla a z úst jí vyrazily neartikulované zvuky. Sevřela mé nohy svými a padla na mne.
Chvíli jsem jí držel na hrudi, ale potom jsem se přetočil tak, aby byla na břiše a snažil se jí odtáhnout co nejdál od spacáku. Teprve potom jsem z ní tu žížalku nechal vypadnou a počkal, až z ní všechno vyteče.
Nejprve jsme museli do potůčku, abychom smyli vše, co na nás ulpělo. Potom jsme se obuli a vyrazili do lesa pro snídani. Zase jsme se tak nacpali, že jsme se sotva dovalili zpět. Natáhli jsme se na sluníčko a v klidu trávili.
Ale – samozřejmě - naše mladá těla znovu zatoužila po milování. Holky spokojeně hopsaly a pohupovaly se na těch kůlech, co měly v sobě. Chytil jsemm Martinu za prsa a lehce jí mačkal a kroutil bradavky.
„Kluci, počkejte! Já bych něco chtěla!“ náhle Martina ustala v pohybech, co jí dělaly tak dobře. Já i Karel jsme se na ní překvapeně podívali. „Já bych vás chtěla oba najednou!“ řekla Markéta tiše a celá zrudla.
Jak na mně byla napíchnutá, lehla si mi na hrudník a roztáhla si půlky. „A kam ho chceš? Do zadku?“ vykoktal překvapený Karel. „Ne! Také do kundičky!“ sotva slyšitelně zašeptala Martina a ještě víc si roztáhla půlky.
Karel zakleknul za Martinu a nejprve zanořil do toho otvoru jeden prst, aby vyzkoumal, zda se mu tam ještě něco vejde. Po malé chvilce pčidal i druhý. „Tak dělej!“ vykřikla nedočkavě Martina.
Karel nasadil žalud na ten otvor a zlehka ho začal tlačit dovnitř. „U..uu..uu...“ tiše kvílela Martina a objímala mě tak, jako kdyby mě chtěla rozmačkat. Náhle do ní zajel až po kořen. „Áááá... děléééj!“ křičela Martina a zmítala se mezi námi.
Dělalo nám to tak dobře, že jsme s Karlem vystříkli ve stejné chvíli. I Markéta sevřela otvor, ve kterém jsme byli zasunuti a roztřásla se. „Ááááá....“ dala ruce dozadu, aby si Karla ještě více přitáhla. Ještě chvíli se jí kundička svírala, než z toho zážitku málem ztratila vědomí.
Karel z nás unaveně spadnul a také Martina padla na záda a jenom zalovila mezzi nohama, aby ochutnala tu směs, co jí vytékala z roztažené kundičky. „To bylo krásné...“ zavzdychala.
Lenka na to koukala s vytřeštěnýma očima a kmitala rukou, jejíž prsty měla zaražené hluboko v sobě. Také ona vykřikla a svalila se do trávy. Po chvilce znaveně zvedla ruku a olízla si prsty, na kterých byly její šťávičky. „Já bych to chtěla také!“ řekla Lenka, když jsme se vzpamatovali. „Teď nás musíš nechat odpočinout!“ pohladil jí Karel.
Doploužili jsme se do potůčku, abychom se umyli a zároveň osvěžili. Martina si se zasněným výrazem v očích myla svojí slintalku a zřejmě znovu prožívala ten nevšední zážitek.

Bobr
©
2016