Májové objetí

Zazvonilo. Monika bez váhání vyskočila z lavice a vyběhla ze třídy. Ať si učitelka myslí, co chce. Musí přece stihnout ten autobus. Měla co dělat, aby na zastávku doběhla včas. On tu je taky! Ucítila, jak se jí rozbušilo srdce. Schválně se protlačila davem a postavila se za něj. Voněl stejně krásně jako vždycky. Nastoupili do autobusu.

On si zase mlčky sedl až dozadu a upřeně se zahleděl z okénka do dálky. Taky by mohl udělat něco pro to, aby ho šlo oslovit, pomyslela si naštvaně. Ale hněv ji hned opustil. Jak by se někdo mohl zlobit na něj? Uvědomila si, že ho přímo hltá očima a uhnula pohledem pryč. No tak, musíš přece konečně něco říct. Váhavým krokem došla na konec autobusu a úplně rudá si nesměle sedla vedle něj.

„Hm…Ahoj,“ zamumlala tiše.

Překvapeně zvedl hlavu.

„Ahoj,“ zašeptal.

„Ty…tu jezdíš často co? Už sem tě tu viděla,“ řekla o trochu směleji. Jeho hlas totiž zněl i docela potěšeně, že na něj promluvila.

„Jo, já tě tu taky viděl,“ řekl ještě udiveněji.

Rozhovor probíhal ještě chvíli. Byla jím uchvácena čím dál tím víc. A možná se jí to jen zdálo, ale on byl taky uchvácen.

„Nechceš vystoupit o zastávku dřív a jít se projít?“ Zeptal se a zarazil se, jak něco takového vůbec mohl říct. Monika byla zaražená snad ještě víc.

„Chm...jo. Klidně,“ přisvědčila po chvíli.

Pomalu se procházeli rozkvetlou alejí. Jaro bylo v plném proudu a stromy byly osázeny květy všech barev. Nemluvili. Věděli, že si nemusí nic říkat. Asi v půlce ulice zabočili po travnaté cestě, až došli na liduprázdný palouk. Otočil se k ní. Chvíli na sebe hleděli. A najednou jim to oběma přišlo hrozně legrační. Rozesmáli se. Vážně se tak dlouho v autobuse míjeli den co den, aniž by si cokoliv řekli? Přistoupil k ní a jemně ji objal okolo ramen. Za chvíli ale ucítila, jak mu ruce kloužou dolů.

Hbitě než si něčeho stačila všimnout, než stihla byť sebeméně zaprotestovat, jí rozepnul podprsenku a nadzvedl tričko. Chvilku si jí takhle se zájmem prohlížel. Začala mu rozepínat košili. Pochvíli se na sebe polonazí přitiskli. Drželi se pevně u sebe a užívali si to vzrušení. On jí líbal na krku. Ona ho něžně hladila po vlasech. Netoužili po něčem víc, mají na to přece zítra a všechny další dny.