Muž a žena.

Je mi vlastně mužů líto. Mají jen jeho… Ano, rozdíly mezi nimi jsou, ale v podstatě, co si budeme povídat. Manžel má typ B, tedy chvílemi v podstatě není, což zvlášť v zimě, kdy se mu chtělo na malou a řval: „Doprčic, jak se mám vychcat, když ho nemůžu najít!“, což ve mně vyvolávalo salvy smíchu… Na druhou stranu, ráda jsem se koukala, jak z toho nic, najednou… Typ A je stále stejný, „jen“ ztvrdne, aby mohl…
My ženy jsme na tom daleko lépe…, těch místeček, které přinášejí libé pocity, máme po těle daleko více… X-krát mě přivedl k uspokojení, když mně laskal ňadra…, uměl si s nimi „hrát“ podobně hezky, jako sousedka, se kterou jsme si to několikrát užily, když jsme zbytky rodin poslaly na výlet… Sousedka milovala, když jsem jí sála prsty u nohou, sála lalůčky…, ňadra měla „mrtvá“… Já…, o ňadrech jsem psala, s ní měla nejraději, když jsme ležely vedle sebe, dlaně položené v klíně té druhé a u toho naše propletené jazýčky…
A vezměte si masturbaci…, myslím si, že pro nás je to prostě jednodušší a těch možností k spokojení, máme daleko více, než muži… Tak to prostě je, s tím nic neuděláme. Zaslouží si, abychom na ně byly hodné…, nemyslíte?