Od kopečků se zatahovalo, obloha byla šedivá a tak sedlák Měchura vylezl na zápraží a zařval, „Jósef kde vězíš!“
„Tadý,“ ozval se Josef z maštale a sedlák pokračoval,“ zapřihni a pojedeš s Ankou na Podťaté sklidit seno, cítím že něco přijde, tak ať to nezmokne.“
Josef zapřáhl koně do žebřiňáku a čekal na Anku, která vylezla z kurníku, držela v ruce kvokající slípku a vrazila ji hlavu do škopku s vodou.
„Tady máš potforo, furt bys chtěla,“ zasmála se zlomyslně. Vlezla na kozlík k Jozefovi, ten zavolal „hyjé“ a jeli.
Přijeli na louku, Josef podával kopky na vůz a Anka to rovnala. Sklidili poslední kopku, Anka se natáhla do voňavého, čerstvého sena a vzdychla si, takhle je to nejlepší.
Josef uviděl jak Ance zasvítily bílá stehna pod suknicí, hbitě se vyšplhal za ní nahoru a uvelebil se vedle.
Přitiskl se, objala ho a ústa se jim spojila v dlouhém polibku. Pokračoval v líbání až na obliny bochánků jejích prsou a ruka mu zabloudila pod suknici.
Rozevřela nohy a nechala si laskat roztouženou lasturku. Napětí vášně se pomalu stupňovalo, až vyvrcholilo v táhlé zaúpění a vzepnutí jejího těla.
Ucítila jak sklouznul mezi nohy, pozvedl je a vzápětí se její lůno naplnilo jeho dobyvatelem.
Zasténala blahem a oba již v zajetí vzrušení doráželi na sebe útoky svých klínů. Znovu ucítila to vzrušení, opět se její lůno sevřelo slastným pocitem křeče a tělo se třesoucí tisklo na Josefova prsa.
Zmocňovalo se ho stále větší vzrušení. Klouzal zcela pohlcen vášní v těsné, vlhké, svírající se dírce, vnímal slastné výkřiky milující dívky a chroptěl blahem.Náhle se vzepjal a s úpěním naplnil dírku svým mokem lásky.
Unaveni, odpočívali v náručí ve voňavém seně, líbali se a Anča začala s tím, že by si to chtěla ještě zopakovat.
„Že to s tebou udělám jako ty s tou slípkou, podívej se na nebe, za chvíli bude lejt,“ zasmál se Josef.
„Aspoň nebudeš shánět sud s vodou,“ suše prohlásila a přesunula se na kozlík.
Tak se rychle rozjeli k domovu, protože sedlák by je sežral vzteky kdyby seno zmoklo.
Julius Robbertos 2013
PeopleSTAR (5 hodnocení)