OSCAR WILDE LADY FUCKINGHAM 5 12. část

Pak jsme se upravili a po dlouhém polibku jsme se rozešli. Lady Cecilie už
jistě uložila hejno svých dítek k spánku. Robert zůstal v zimní zahradě, stál u
velkého okna a zapálil si cigaretu. Já jsem se uchýlila do salónu a zcela
nevinně jsem hrála na klavír, ani nevím co.
Po lehké večeři předstírala lady Cecilie únavu z dlouhé cesty, a tak jsme si
popřáli dobrou noc dříve než obvykle. Já a Robert jsme ovšem věděli, odkud
vítr vane a co se vskutku skrývá za tou údajnou únavou. Kvačila jsem ke své
špehýrce vyvrtané v dřevěné stěně.
Robert měl ve zvyku každý večer projít celé přízemí a přesvědčit se, zda
jsou zavřena okna a okenice a zamčeny všechny dveře, takže do ložnice
vešla jeho choť sama a hned se začala svlékat.
Cecilie byla zhruba téhož věku jako její choť, vyšší junonské postavy. Měla
bohaté rudohnědé vlasy se zlatavým leskem, hluboké tmavě modré oči,
tmavé nazrzlé obočí a dlouhé černé řasy. Ústa byla mírně větší a rty pěkně
našpulené zuby měla dokonalé a byla si toho vědoma, když se smála. Jak se
tak svlékala, obnažovala stále další vábné vnady, jakých bychom se
nedohledali na štíhlých ženách.
Zírala jsem jako omámená a moje vznětlivá krev počala vřít. Ceciliina
buclatá ňadra byla krásně oblá a stále pevná a pružná, neboť sama nikdy
nekojila a houf svých dětí svěřovala kojným. Když shodila spodničku, vyvalilo
se bělostné břicho bez jediné vrásky, bez jediného záštipce; pod ním se
pyšnil boubelatý mons Veneris, porostlý kudrnatým sytě zrzavým ochlupením,
jímž jen nejasně prosvítaly jasně rumělkové obrysy stydkých pysků.
Stála nahá před velkým otočným zrcadlem a zvídavě se prohlížela. Zřejmě
to nedělala často, její hezkou tvářičkou se rozléval ruměnec studu. Usmála se
a pohladila si kypré obliny břicha a zadku; asi si představovala, jak tento
kalibr zapůsobí na Roberta. Pak si rozhrnula labia maiora a v zrcadle si
prohlížela tu svou nedočkavou štěrbinu. Vypadala, jako že váhá, neměla-li by
trochu masturbovat, ale spokojila se jen několika lhostejnými pohyby.
Byla jsem jak na jehlách, a jakkoli jsem ji nenáviděla, byla bych jí na místě
chutě vylízala rendlík.
Náhle se otevřely dveře a vstoupil Robert. Zůstal stát jako zasažen bleskem
z čista jasna. Zvolal: »Tedy, Cecilie, já mžourám! Proč ses mi takhle
nepředvedla už někdy dřív?«
»Ach, Roberte, miláčku, to jsem se lekla! Přišel jsi příliš brzy. Právě si
prohlížím to, po čem jistě toužíš a co ti bude s láskou poskytnuto, jen co
zhasíme světlo.«
»Opravdu jsem dosud ani netušil, jak půvabnou máš postavu, Cecilie; po
celá léta jsme to dělali potmě! Ale když už jsi takhle nádherně nahá, musím
se na to podívat. Žádné světlo se zhášet nebude! Musím si tě prohlédnout
podrobně a důkladně, miláčku. A mimochodem, musím se ti přiznat, že
během tvé nepřítomnosti jsem tu v bratrově knihovně objevil několik zvlášť
zajímavých knížek, jejichž obsah velice povzbudil mou fantazii popisem
rozličných způsobů sexuálního vyžití.