OSCAR WILDE LADY FUCKINGHAM 5 5.část

Jeho lordstvo nás se zájmem pozorovalo. Když vidělo, že se už nevzpírám,
odvázalo mne, abych se mohla účastnit aktivněji.
»Jamesi, teď se drž a pracuj na obě strany,« zvolal můj drahý choť, shodil
kalhoty a se vztyčeným klazanem obskočil zmítajícího se Jamese shora.
Užívali jsme si potom často takhle ve třech a později jen ve dvou, protože
můj manžel se často vymlouval na únavu, nechával nás o samotě a spával
odděleně. Ale jeho únava byla jen mizernou výmluvou. Jednou večer jsem
posypala chodbu křídovým práškem a ráno jsem zjistila, že od ložnice Jeho
lordstva vedou stopy k pokojíku mého patnáctiletého pážete a zase zpět.
Nechtěla jsem svému choti kazit tuto drobnou radůstku a tudíž jsem se o tom
ani nezmínila. Jenom jsme s Jamesem ve vedlejší místnosti vyvrtali v
dřevěně přepážce pár otvory, protože jsme usoudili, že by mohlo být
zajímavé pozorovat někdy Jeho lordstvo, jak zachází s mým pážetem.
Byli jsme s Jamesem děsně zvědaví a v duchu jsme si představovali ty
nejvzrušivější a nejvilnější čuňárny, jimiž se Jeho lordstvo kochá na mém
pážeti. Když jsme se brzy po večeři rozešli do svých pokojů, ani nás
nenapadlo zalézt do hajan! Sešli jsme se s Jamesem v tom neobývaném
pokojíku hned vedle ložnice mého pážete Reubena.
Byli jsme zřejmě mnohem dychtivější než jeho lordstvo, protože když jsme
přitiskli své zvědavě zraky k vyvrtaným dírkám, spatřili jsme jen pustou
temnotu. Byla vlahá letní noc, a tak jsme se s Jamesem zatím uchýlili na
lůžko, abychom vyčkali příchodu lorda Crim-Cona. Líbali jsme se, laskali,
pohrávali jsme si s pohlavími. James byl v mžiku vzrušen a hodlal to dovést
do zdárného konce, takže jsem se musela přemoci a zabránit mu v tom, jinak
bychom se mohli prozradit a kvůli celkem běžnému vpochvení by bylo veta
po podívané, na niž jsme se tolik těšili.
Zrovna když jsem mu důrazně šeptala, aby toho ihned nechal, zaslechli
jsme z vedlejší místnosti škrtnuti zápalky. Vrhli jsme se k našim špehýrkám a
ke svému překvapení jsme zjistili, že Reuben tam není sám – byl tam i
Jamesův pomocník, vytáhlý šestnáctiletý mladík, s nímž jsme nikdy
nepočítali; choval se vždy tak chladně, zdrženlivě a uctivě, a to i k Jamesovi,
že nás nikdy ani nenapadlo. že by mohl být účasten jakýchkoli zábav Jeho
lordstva.
Reuben zažehl pár svíček. Jeho společník ležel na pohovce a líně
onanoval, jako by chtěl svůj ztopořený pyj udržovat ve stavu pohotovosti.
Reuben mu řekl: »Nechci ti do toho mluvit, Wille, ale Jeho lordstvo tu bude
každou chvilku. Rádo nás vidí vzrušené a připravené, ale bude-li mít jen
špetku podezřeni, že jsme se ukájeli předem, vylítne. z kůže zuřivostí a
pěkně to odskáčeme.«
Reuben i Will byli oba úplně nazí, takže bylo jasně vidět, jaký je mezi nimi
rozdíl. William byl hubený, vysoký a vybledlý, zatímco Rouben byl postavou
přímo Adonis, měl růžové buclaté tvářičky, černé vlasy a velmi temné vášnivé
a nestydaté očí. Oba hoši byli dokonale ztopořeni a kolem kořenů jejich
mladistvých kopiníků tmavlo rašící ochlupení.