OSCAR WILDE LADY FUCKINGHAM 5 7:část

Své milostné šťávy jsme vyronili zároveň. Nemohla jsem se
ubránit vzdechům a sténání a byla jsem blízka milostným mdlobám.
Celého těla se mi zmocnila vášnivá chlípnost, přímo jsem plála vilným
chtíčem, zejména když jsem spatřila, jak dokonale je Jeho lordstvo ztopořeno
a jak mu ho ti dva učinliví hoši neustále laskají a líbají.
»Tak to tedy ne!« vykřikla jsem. »Jamesi, jdeme tam!« Dveře nebyly
zamčeny, a tak dříve, než se ti tři hříšníci vzpamatovali, lehla jsem si zády na
břicho Jeho lordstva, nedbajíc jeho podrážděných protestů jako »Ty
zatracená čubko pekelná«, »Ty svině huňatá, prašivá« nebo »Kundo zběsilá«
a podobně. Sotva jsem si zavedla lordský manželský pyj do řiťky, už na mne
naskočil James a dychtivě se zmocnil mé toužebně zvlhlé ďovírky. Vrtěla
jsem sebou jako divá nedbajíc popuzených projevů lordovy nevole. Ta
ostatně brzy vyprchala, neboť jsem se snažila svírat řiť i pochvu velice
rafinovaně, takže pyj mého chotě ještě více tuhl a duřel, nemluvě o Jamesově
spolehlivákovi.
Chlapci byli chápaví a přiklekli ke mně, abych jim mohla laskat a líbat jejich
mladistvé strkáčky a šimrat je pod těmi jejich směšnými pytlíky na kuličky.
Chlapci poulili oči rozkoší, protože zvrhlý lord Crim-Con jim ještě šťoural
oběma ukazováčky v řitních otvorech; vzdychali, sténali, počali mírně šilhat a
netrvalo dlouho a dvě bohaté spršky chlapeckého semene mi skropily ňadra
a Jamesovy ruce, neboť mne za ně držel.
Nikdy předtím jsem nezažila manželova dlouhého tenkého klazan a v tak
dokonalém stavu. Možná to bylo tím, že stěna mezi konečníkem a pochvou je
poměrně tenká a oba moji šoustevníci museli tedy cítit své pohyby navzájem.
Byla to šílené divoká jízda! Unavena až k smrti, toužila jsem mít víc, stále víc,
bažila jsem po tom jak hamižník po zisku, jako vrah po krvi své oběti, jako
ďábel po duši jeptiščině! Připadala jsem si jako v ráji zaživa. Smysly
vybičované, anebo spíš vyšouněné na nejvyšší míru mne jakoby opouštěly.
Povznášela jsem se do jiných rozměrů, do jiného prostoru, do jiného světa.
Nevím jak dlouho to trvalo, nic víc si už nepamatuji.
Teprve nazítří, když jsem přišla k sobě ve své posteli, mi James sdělil, že
jsem upadla do mrákot jakoby mrtvá, ale předtím jsem ještě stačila pokousat
čuráčky obou chlapců, až řvali bolestí a silně krváceli. »A co se týče Jeho
lordstva,« dodal James, »obávám se, že je na umření, jak je vyčerpán. Museli
jsme zavolat doktora Spendlowa a ten pravil, že to je o strach a že lze počítat
s nejhorším.«
Bohužel to bylo až příliš pravdivé. Jeho lordstvo skonalo za dva dny. A ani
já jsem se od té doby nevzpamatovala a už nikdy jsem se necítila docela v
pořádku. Mimořádný výdej životní síly a dlouhodobě setrvalé roněni životních
šťáv narušily mou tělesnou rovnováhu. Lékaři mi důrazně radili. abych byla v
řemesle Venušině velmi zdrženlivá, ale tato jistě dobře míněná slova jako by
ve mně len zažíhala nové a nové plamínky chlípných vášní a vilných choutek,
Nedbala jsem ochabujících sil, a kdykoli a kdekoli se mi naskytla příležitost,
neohlížela jsem se na nic a vrhla jsem se do toho střemhlav.