OSCAR WILDE LADY FUCKINGHAM 6 4. část

Krev mi vřela a jen všemi silami tělesnými i duševními jsem se držela,
abych toho dozrávajícího mládence na místě nezmermomocnila.
»Nuže, vstaňte, Charlesi, už je to lepši,« řekla jsem tiše, »a prosím vás,
neroznášejte nikde, co jste tu snad spatřil pouhou náhodou. Ta prokletá křeč
mě tak přepadla, že jsem ani nevěděla, co se se mnou děje a jak se chovám.
»Drahá lady,« odpověděl Charles zdvořile a stydlivě klopil zraky, »všechna
vaše tajemství jsou u mne tak jista, jako bych nic neviděl a nic neslyšel. Jsem
vám tak oddán, že bych líbal i zem pod vašima nohama.
»Jste velice hodný hoch, Charlie, a já vás teď políbím, ale jen jednou
Charlie, jen pro tentokrát. Pojďte blíž, jste opravdu sympatický hoch. No,
neupejpejte se, opravdu vás chci políbit a doufám, že se o tom nikde
nebudete šířit.«
»Ach, my lady, jste tak laskava k ubohému bezvýznamnému pážeti! Nikdy
vám to nezapomenu. Je to pro mne velké vyznamenáni a položím za vás i
život, bude-li to zapotřebí.
»Pojďte tedy ke mně,« vzala jsem jeho hezkou hlavinku do dlaní a důrazně
jsem ho políbila na ústa; dala jsem si záležet. »Charlie, já vás líbám, ale vy
mne ne! Vy jen držíte!«
»Ó my lady, cožpak bych se směl opovážit?« A hned mne líbal tak, že mě
téměř zbavil dechu.
»Ano, to je ono,« mumlala jsem, »takhle mne líbej, ale uvědom si, že ti
svěřuji svou čest, Nikde ani slovo!«
»Vaše polibky, drahá lady, mne zotročily navždy. Ode mne se nikdo nic
nedoví, to vám přísahám!«
»Dobrá, Charlesi, věřím ti a jako důkaz toho ti prozradím, že tě už delší
dobu miluji a toužím po tobě. Jsi jako antický bůžek lásky a chtěla bych tě
vidět úplně nahého jako sochu. Udělal bys to pro mě?«
Zrudl jako prvnička a pod mým zkoumavým pohledem se celý třásl. »No tak
do toho, Charlie, vždyť jsme tu docela sami. Vyhovíš-li mi, dám ti zlatý
sovereign a nechám ti ušít nový oblek.«
Svlékla jsem mu kabátec a začala jsem mu rozepínat knoflíky u kalhot. Když
jsem mu je stahovala, bloudila jsem mu chtivýma rukama pod košili a těšila
jsem se pevným svalstvem jeho hýždí a přitom jsem si neopomněla
povšimnout, jak se mu podezřele nadouvá košile přímo mezi nohama.
Konečně pochopil, kam mířím a rychleji, než to teď napíšu, stál přede mnou
nahatý co Adam v ráji bez fíkového listu.
Okamžitě jsem se chopila jeho bojovně vztyčeného zánovního bimbasa; byl
dlouhý dobrých šest palců, obdařený nabitým pytlíkem a ozdobený
tmavohnědým kudrnatým ochlupením. Ubohý Charles už trpěl ejaculatio
praecox, ale nechtěla jsem ho pro to zesměšňovat.
»Máš ho pěkně velkého, Charlie, docela jako dospělý muž. Už jsi někdy měl
nějaké děvče?«
»Ne, my lady, chtěl jsem to zkusit s Patty, ale ona se vzpouzela, tak jsem
toho musel nechat.«
»Tak to zkus teď se mnou, Charlie!