OSCAR WILDE LADY FUCKINGHAM 6 8. část

Toho jsem musela bezodkladně zneužít a také jsem ani na
okamžik nezaváhala. Položila jsem si Samečka přes okraj postele, a když
jsem se navlékla na jeho urostlý tmavý klacek s červenou hlavou, vyšpulila
jsem zadeček a vyzvala jsem Charlieho, aby se odzadu připojil k Samečkovi.
S vydatnou pomoci děvčat se to podařilo – měla jsem je tam oba najednou! A
hned jsme se to toho pustili. Děvčata se zabývala mým poštěváčkem a
zpracovávala má labia majora i minora a k tomu šimrala pážata na těch jejich
přívěscích. I moje ruce se snažily, a tak jsme si všichni opět brzy přišli na své.
Naše nervy byly vybičovány na nejvyšší míru. Dokonce ani nemohu vypsat
dopodrobna všechny jednotlivosti. Jen jsem vzdychala a sténala, ba i ječela
zmítajíc se v tom neskonalém přílivu vášně. Patty obkročila Samečkovu hlavu
a přitiskla mu svou pipinu na ústa, čímž ho téměř dusila, a Annie se umístila
ještě nade mne a vystavila svůj kastrůlek mrštnému jazyku nejsvrchnějšího
Charlieho. Byla to jedna z nejdokonalejších sestav, jakou jsem kdy zažila, a
jedna z nejnáročnějších. Nakonec jsme všichni byli naprosto vyčerpáni a jen
jsme se odvalili a lapali po dechu. Trochu jsem se s nimi ještě polaskala a
poslala jsem je spát. Sama jsem dlouho nemohla usnout; moje obrazivost
poletovala v těch nejchlípnějších nebeských výšinách.
Nazítří jsem se cítila zesláblá, chvěla jsem se a bylo mi velmi nedobře.
Následujícího dne jsem se rozhodla poslat Patty pro lékaře. Schválně jsem si
vybrala jednoho s méně rozsáhlou klientelou, o němž jsem předpokládala, že
nebude svými pacientkami příliš utahán.
Jakmile se doktor Lovecraft se svou nezbytnou lékařskou kabelou dostavil,
odeslala jsem služebnictvo pryč a zůstali jsme o samotě.
»Drahá lady Fuckinghamová,« pravil doktor Lovecraft vemlouvavě, »co vás
to přivedlo do tohoto žalostného, ba až patologicky mimořádného stavu
tělesného vyčerpání? Řeknete mi všechno. Chcete-li, abych vám opravdu
pomohl, nesmíte mi nic zatajovat.
»Ach, doktore,« odpověděla jsem šeptem, »buďte tak laskav a zhaste
světlo; oheň z krbu docela stačí. Nechci, abyste viděl mé rozpaky a ruměnec
studu. A nakloňte se blíž, protože své vyznání vám mohu jen šeptat.«
Pak jsem ho objala oběma pažemi kolem šíje, přitáhla jsem si ho těsně k
sobě a líbajíc ho rozpustile, řekla jsem: »Potřebuji lásku a nemám nikoho,
kdo by mne miloval. Ach, doktore, nejdřív mne ošukejte, teprve pak léčte!
Držím vás za galantního muže, jemuž při jeho odborném vzdělání a nabytých
zkušenostech je jistě zřejmo, že mou diagnózou je nymfomanie! Nalejme si
čistého vína…«
A šmátrala jsem po něm vilně.
Doktor Lovecraft byl poněkud vyveden z rovnováhy, asi se mu něco
takového stalo poprvé. Jednou paží jsem ho stále objímala a druhou rukou
jsem mu bezostyšně hrábla po pinďourovi, v němž můj jednoznačný hmat
okamžitě vzbudil patřičný smysl pro povinnost. Byl to pěkně urostlý klazan,
silný a dlouhý, neobvyklý u muže akademického vzdělání, a rád se nechal
vysvobodit z těsného zajetí kalhot.