Osudová dívka 1. díl

Na ten víkend jsme se těšili už hodně dlouho. Kluci i já jsme tvrdě makali na brigádě, jen aby bylo na lístky. V hlavním městě se konala bezvadná party a my jsme tam samozřejmě nechtěli chybět. Rodiče na naše skotačení pohlíželi skrze zpravodajské články. Jakmile se v telce objevily zvěsti o dupajících teenagerech, tak vždy ukázali prstem.

„Tak na tohle jezdíš s těma pacholkama“?

Tohle nemělo cenu a ušetřil jsem se zbytečného vysvětlování. Nikdy nic podobného nevyzkoušeli a ve svém životě, ani nevyzkouší. Spousta elektroniky, decibelů, party osvětlení, krásných obnažených holek a malých kuliček na povzbuzení nálady. V tu chvíli zapomenete na celý svět a prožíváte davovou psychózu harmonie a sounáležitosti. Všichni jsou v pohodě a vy se necháte strhnout podmanivou náladou vyznavačů elektronické hudby.

Lístek nebyl nejlevnější, proto je lepší zůstat střízlivější. Samozřejmě, že se to vždy nepovede, to bych se ráno raději neviděl. Pár tisícovek pryč a poslední, co si pamatujete, jak vám security dává tetování na předloktí. Tentokrát si dám pozor. Cestovali jsme tradičně jako vždy ČDéčkem – zamknuté a řádně zakouřené kupé po chvilce odradilo i štípače lístků. Kdyby se nenechal odbýt, tak by na scénu nastoupila Kalisto, to byla naše nezbedná kámoška. Nepamatuji si, kdy jsme si vůbec lístek kupovali naposledy. Vždycky jsme nějak na místo určení dorazili.

Alkoholovým ovacím se v tak malém prostoru zkrátka neubráníte a dvě lahve v šesti lidech padly jako nic. Atmosféru provoněl Mikeuv joint, tohle začíná slibně.

Pod rouškou omamných látek a úsměvem na rtech se hlasitě přesouváme k dané lokalitě. Zpoza každého rohu vylézali obdobné partičky nadšenců, kteří měli stejný směr jako my. Zanedlouho to vypadalo jako pochod za lepší zítřky.