Právo první noci...

Toho bych se ve svých 49 letech nenadál… Už desátý rok jsem rozvedený se svou bývalkou, když si našla sice o něco staršího, ale movitějšího týpka. Kvůli majetkovému rozvodovému vypořádání jsem musel oželet chatu i auto, abych ji mohl vyplatit.

Náš byt 3+1 jsem vyměnil za 2+1, protože pro mne a syna Jirku, jemuž bylo tehdy 17 to stačilo. Jirka s tím, co jeho matka udělala svolný nebyl a proto zůstal se mnou, kdežto tehdy 13 letou Renatu si bývalka u soudu vyvzdorovala. Jirka se vyučil, pak si udělal ještě průmku a hned jak ve 23 odmaturoval, oženil se.

Podařilo se mi sehnat si jiný byt 1+1 tak jsem ten dvoupokojový synovi a jeho novomanželce Hance nechal. Předpokládal jsem, že si pořídí děcko a budou více prostoru potřebovat. To bylo před 4 lety. Sotva jsem se přestěhoval, nastěhovala se ke mně moje tehdy již 19 letá dcera Renata. Údajně již soužití s mámou bylo nesnesitelné. Věčné hádky a výpady, nakonec i žárlivé scény. Bývalka prý vyváděla, kdykoliv se její manžel s Renatou bavil. Dcera přiznávala, že Miloš, jak se ten chlap jmenuje, k ní byl občas dotěrnější, než bylo zdrávo, ale ona mu nic nedovolila. Po stupňujících se hádkách s matkou proto od nich vypadla jen co odmaturovala. A tak jsme od léta 2005 bydleli v 1+1 dva, já a moje dcera. Musím říci, že díky její přítomnosti a snaze udržovat pořádek, jsem měl vždy vypráno a vyžehleno a také dřez nebyl plný nádobí. Prostě mi poskytovala takový ten domácí servis, který tolik postrádá každý rozvedený muž..

Domovní drbny si zprvu myslely,, že mám u sebe nějakou mladou do postele. Proto jsem jim vysvětlil, že Renata je moje dcera z rozvedeného manželství. Přesto se našla jedna, která se ušklíbla se slovy: „Však já vím jak to chodí, když bydlí táta s dcerou…“ Přiznávám, moje dcera se vyvinula v pohlednou mladou slečnu „krev a mlíko“. A tak jsem občas na ni potají zálibně pokukoval a nejednou mi hlavou probleskla hříšná myšlenka. To víte, je to síla, když je chlap sám, bez pravidelného sexu a doma mu před očima poletuje mladé pohledné stvoření. Tmavohnědá kukadla, dlouhé, hnědé vlasy a parádní poprsí v podprsence nebo jen pod látkou trička. Vyklenuté bříško a la břišní tanečnice, dávajícím příslib plodnosti a zdravého mateřství. Ve vypasovaných kalhotkách, v nichž vyniká souměrná šíře jejích boků a nádherně vytvarovaný klín. A když takový nadržený chlap navíc vidí přes bavlněnou látku spodního prádla i rýsující se čárku pohlaví, tak pokud není zrovna impotent, neodolá a hladově čumí, i když jde o jeho dceru, krev jeho krve. Tak bývalo i mě při pohledu na Renatu, na její krásně svalnatá široká stehna i na ten parádní zadek. Nejednou mi zahučelo v klacku… Chuť by byla, ale chyběla odvaha. Bál jsem se ten náš hezký vztah rozbít nějakou nezřízenou prostopášností.

Jen jedinkrát se mi podařilo svou dceru přemluvit, aby se ode mne nechala nafotit nahá na akty. Nejdřív jsem ji ale musel svatosvatě slíbit, že je nikdy nikomu nebudu ukazovat. Renatu jsem musel hodně, opravdu moc přemlouvat. Nakonec zabral argument, , že chci mít na památku fotky z doby, než se mi vdá a než se stane maminou. Asi se jí mě zželelo a tak překonala svůj přirozený stud a zapózovala mi doma asi na 20 fotkách. Hovořil-li jsem o tom, „než se mi vdá“, mělo to opodstatnění. Renata totiž od svých jednadvaceti měla známost, která se začala brzy jevit jako vážná. Kamil byl mladý muž, jen o tři roky starší než ona. Sice pohledný, ale mně se moc nezdál. Je opravářem praček a tak se s ním vlastně moje dcera seznámila. Stalo se to u nás doma, když se nám porouchala pračka. Podle mne je ten její Kamil na můj vkus protřelý suverén. Mojí dceři však očividně něčím učaroval, takže se tak dala sbalit.

Rozmlouvat jí ho nemělo cenu, to bych vypadal jako otec-žárlivec, který nepustí k dceři žádného amanta. Byla dospělá, byl to její život a tak, i když jsem si s tím jejím Kamilem nikdy příliš nerozuměl, nechával jsem tomu volný průběh. No, abych byl upřímný, přece jen jsem na něj trochu žárlil. Několikrát jsem Renatu nabádal, aby se chránila a nenechala se zbouchnout. „Jako jsi zbouchl ty mámu a ona pak čekala Jirku?“ zeptala se ironicky. „Neboj, tati, už nejsem malá. Beru antikoncepci , ale Kamilovi o ní neříkám a ještě pro jistotu chci, aby měl kondom“. Jednou se mi svěřila, že až se domluví na datu svatby, tak tři měsíce předtím antikoncepci úplně vysadí a o svatební noci mu to dovolí naostro bez kondomu. Na mou otázku: „To chceš hned o svatební noci s Kamilem otěhotnět?“ řekla: „No a co? Já žádnou kariéru nehoním, já nechci mít dítě až jako třicátnice, já ho chci co nejdřív, ale až po svatbě. Jako učitelka v mateřince se točím okolo cizích capartů, tak bych se zase chtěla točit kolem vlastního…No a ty bys byl děda,“ dodala žertovně. Svatbu si domluvili na druhou březnovou sobotu letošního roku (2009). S Kamilem už měli vyhlédnutý byt (zatím prý jim 2+1 bude stačit), kam se chtěli nastěhovat těsně před svatbou a svatební noc chtěli strávit už ve svém. Bylo mi z toho trochu smutno, přestože mi bylo jasné, že její bydlení u mne je jen dočasná nouzovka. Z popudu svých tří kamarádek si Renata naplánovala „dámskou jízdu“. Takové jakési loučení se svobodou, které se mělo uskutečnit ve čtvrtek večer, resp. v noci. V pátek před svatbou pak mínila odpočívat a případně doladit detaily.

Bylo něco po 17. hodině, když na ni kamarádky zvonily. Dočančala se, obula a vyrazila na tah, jak říkala. Šel jsem do postele asi v jedenáct večer, protože na rozdíl od ní, která si vzala na pátek dovolenou, já musel jít ráno do práce. Probudilo mne divoké zvonění. Vstal jsem, koukl na hodiny, které ukazovaly druhou po půlnoci a šel otevřít. Za dveřmi ale nikdo nebyl, tak jsem zvedl sluchátko domovního telefonu: „Haló, to seš ty Renato?“ zeptal jsem se, ale na druhém konci se ozvalo: „Taxikář…prosim vás poďte si pro dceru.“ „Jo, hned, jen na sebe něco hodím,“, odvětil jsem a zavěsil. Rychle jsem se nacpal do tepláků a mikiny. Pak jsem seběhl dvě patra, odemkl barák a sháněl se po Renatě. „Je v autě, pomůžete mi s ní?“ Spolu jsme ji vydolovali ze zadního sedadla, opřeli o auto a já taxikáři zaplatil. Renata, byla zřízená jak carský oficír, protože alkoholu nikdy moc neholdovala. Chytil jsem ji, jak se dalo a za jejího nesrozumitelného mumlání jsem ji pomalu dopravil do baráku a pak ta dvě patra nahoru. Byla to fuška. Za celou dobu, co u mne bydlela jsem ji neviděl opilou. Až teď a stálo to za to. Ve dvě ráno se mi z rozlučkového tahu vrátila jak zákon káže. Byl jsem hlavně rád, že skoro spala a nevyváděla. To by bylo něco pro drbavé baby sousedky. Odemkl jsem, zašíboval ji do předsíně a tam jsem ji opřel o zeď jak žehlící prkno. Nejprve jsem ji zul z bot a potom z ní vysvlékl zimní bundu. Vůbec neodporovala, byla úplně gumová. Když jsem řekl: „Zvedni nohu!“, zdvihla nohu. Řekl jsem: „Druhou!“ a zdvihla druhou nohu. Když jsem řekl: „Zvedni ruce“, tak vzpažila a já jí přes hlavu přetáhl rolákový svetřík. Potom jsem z ní stáhl i rifle. Na to jsem ji odzadu objal v pase a šíboval ji do pokoje, kde už jsem pro ni měl preventivně rozestlanou válendu. „Ještě punčocháče…“, řekl jsem si v duchu. Opřel jsem ji o skříň a stáhl, vlastně sroloval z ní punčocháče a také tričko. Teď tady stála opřena o skříň, jen v kalhotkách a ve šprndě. A tehdy jsem poprvé zakolísal. Při pohledu na její polonahé tělo a skryté vnady se mě zmocnilo opravdu silné pokušení. Jakýsi ďáblík v hlavě mi našeptával: „Je opilá, bezvládná, o ničem nebude vědět a nikdy se to ani nedozví…!“ V rohu pokoje máme staré, ale nově polstrované masivní křeslo-ušák, které pamatuje ještě mého dědu. Mohl by tedy vyprávět. Vzal jsem Renatu, dovedl k ušáku a snažil jsem se ji do něj posadit. Před tím jsem z ní stáhl bílé, červeně puntíkované kalhotky. Dcera jen cosi nesrozumitelného zamumlala, ale dál byla bezvládnou loutkou ze které vycházel opilecký alkoholní dech. Jak se mi kácela do předklonu, rozepnul jsem jí vzadu podprsenku, kterou jsem ji sundal a odhodil ke kalhotkám.

Teď tu byla v křesle úplně nahá…Má třiadvacetiletá dcera…Má Renatka, která se mi za pár hodin vdá… A pak mi v hlavě zase zahlodal ten čertík, který mne sváděl slovy: „Udělej to! Nebuď srab a udělej to… Ona nic nepozná… Teď, nebo nikdy… Udělej jí to na tomhle křesle přesně tak, jako jsi na něm udělal ji její mámě a ve kterém jsi zbouchnul i švagrovou Soňu…“ Věřte, to byl vnitřní boj, ale trval opravdu jen malou chvilku. Ženskou jsem už neměl ani nepamatuji. Není divu, že z těch hříšných myšlenek se mi udělala z masa kost. Během necelé minuty mi trčel v teplácích můj 18 cm, žulově tvrdý nedočkavec jako za mlada. Nespouštěje z dcery zrak, svlékl jsem se rychle úplně do naha. Potom jsem si vzpomněl, že Renáta říkala, jak 3 měsíce před svatbou vysadí antikoncepci…. „Jestli to skutečně udělala pak…“ , proběhl mi hlavou perverzní nápad. Přistoupil jsem ke křeslu a Renatu jsem si začal upravovat tak, jako jsem to udělal na stejném místě s její mámou a také její tetou Soňou… Vzal jsem ji rukama pod oběma koleny a trochu ji k sobě přitáhl. Né moc, ale jen tolik, aby měla tu svůdnou, tmavě obrostlou kundičku přesně na kraji sedadla. Obě nohy jsem jí pak pokrčil, zdvihl a přehodil podkoleními ohyby přes kulatá madla křesla, takže Renata tam najednou proti mně seděla nejen svůdně nahá a bezmocná, ale i rozevřená, vyšpulená a nejspíš ničím nechráněná, takže přímo vyzývající k činu. Klekl jsem si na koberec těsně před ni se svým vzepjatým ztopořeným údem, vztáhl na ni ruce a začal se lehce mazlit s jejími krásně tvarovanými trojkami. Bože, jak byly krásně tuhé a pružné… Chvilku jsem si je prsty lehce promačkával, přičemž jsem neopomenul na bradavky. Jejich růžové dvorce po chviličce potemněly, naskočily na nich takové malé brdečky a kapličky jí vystoupily vzhůru.. Dlouho jsem se však dceřinými prsy nezabýval a pomalu jsem jí sáhl do vyšpuleného klína, jež byl takový teploučký a heboučký. Má vilná ruka tam začala pozvolna rozehrávat etudu pro pět prstů. Renča občas pohodila hlavou, cosi mumlala, ale jinak zůstávala tuhá. Hormony však pracovaly i v podvědomí a kundička ji krásně zvlhla. Teď už jsem se necítil jako její milující otec, ale jako nadržený chlap, protože samčí rozmnožovací pudy ve mně zvítězily. Po chvilce dráždění pysků a poštěváčku, který se očividně zvětšil do velikosti malé fazolky, jsem si jí do pochvy zasunul prostředníček. Zase jen cosi zamumlala, vyloudila ze sebe ještě jakési: „Hhhhh“ a víc nic. Vytáhl jsem prst průzkumník, přikrčil jsem se, a zatímco mé nozdry nasávaly tu vůni vzrušené mladé kundy, prsty obou rukou jsem uchopil stydké pysky a široce jsem je rozevřel. Můj jazyk začal to dceřino ženství laskat, jako když mlsný kocour vylizuje misku se zbytkem smetany. Omámen pachem jejích sekretů jsem jí jazykem šmejdil mezi velkými i malými pysky, po klitorisu a dokonce jsem špičku strčil na kraj dovnitř do pochvy. Penis mi pulzoval žádostivostí a já už zcela ztratil soudnost. Pozdvihl jsem zrak na Renatu, co ona na to, ale jen o něco rychleji dýchala, kňouravě mumlala, občas pohodila hlavou, ale jinak zůstávala v této hře naprostou statistkou. Penis se mi už ale začal hlásit o své a připomínal se mi slastným trnutím v žaludu i několika kapkami čirého sekretu-močového neutralizátoru. Nechtěl přijít o práci a hlásil se o své právo – právo první noci! Znovu a znovu mi hlavou vířily hříšně perverzní myšlenky: „Není už dítětem, ale ženou… Zejtra se ti vdá a už se po ní bude válet jen ten Kamil… Je to tvoje dcera…Tvoje! Tvoje!! Tvoje!!! Není chráněna a možná, že má i plodné dny…Na co čekáš?! Neváhej…Všechno je přece poprvé. Chyť tuhle příležitost za pačesy! Zejtra z ní bude paní Špinková, už nebudeš mít nikdy příležitost! No co…Bude vdaná, bude mít manžela a kdyby něco, bude to přece na něj…! Renata přece stejně dítě chce mít co nejdříve, tak proč né tvoje!?“ Ovládnut a přemluven těmito myšlenkami jsem ji přestal lízat, na kolenou jsem se napřímil, vzal penis do pravé ruky, palce a ukazováčkem té levé jsem rozevřel opět její pysky a mezi ně přiložil žalud. Nádhera nebeská… Trochu jsem tam s ním šmrdlal nahoru dolů a také zakroužil, až jsem zaparkoval špičkou žaludu na poševním ústí. Lehce jsem zatlačil hladce vklouzl dovnitř. Vězel jsem v těsné a teplé kundě své dcery! Byl to nebeský pocit!!!

Znovu jsem lehce přitlačil a penis se prodral dceřinou pochvou hlouběji. Levá ruka opustila Renatiny pysky a mé oči se vzrušeně dívaly na to, jak můj penis zajíždí do ochýřené svatyňky. Povytáhl jsem a znovu zatlačil, tentokrát silněji. Moje stydká kost se srazila s její a naše ochlupení se spojila. Teď jsem v ní byl až na doraz.

Strnul jsem na pár vteřin a vychutnával jsem si tu perverzní rozkoš. Byla způsobena nejen neobvyklostí situace a vědomím její nechráněnosti, ale také tím, že jsem zřetelně vnímal, jak se žalud při hlubokých přírazech dotýká děložního hrdla. V té majestátní strnulosti, v níž jsem dceři vyplňoval kundu, jsem ale dlouho nevydržel.

Uchopil jsem ji za obě hýždě a začal kopulovat. Zprvu pomaloučku, ale pak čím dál rychleji a co nejhlouběji. Alkoholem zmožená Renata se vlnila v rytmu těchto pohybů, nepravidelně funěla a vydávala ze sebe jakési polohlasné: „Hhhh…hhhh…“ Užíval jsem si to přímo parádně. Vychutnával jsem si každičký střet žaludu s její dělohou. Kdesi u prostaty mi začalo narůstat napětí, jež mi vystřelovalo do penisu, slabin i konečníku. Pytel jsem měl pevně přitažen k tělu, ve varlatech jsem cítil příjemný přetlak a v žaludu mi stále více mravenčilo. V té chvíli to šlo ještě zastavit, přerušit prznění své dcery, ale mé samčí JÁ to nechtělo. Jako bych chtěl překonat sám sebe… Chtěl jsem vytrvat až do vítězného konce. Už jsem to cítil, jako chvějící se koleje na okraji tunelu, jímž se blížil vlak. Blížilo se to i mě…

Vzrušení se stupňovalo. V žaludu mi trnulo a on sám jakoby se v dceřině kundě rozšiřoval. Už…už to tu skoro bylo… Znovu a znovu jsem vnořoval svůj tuhý pyj do její kundy… Ještě jednou a už mne cosi přinutilo se do Renaty natlačit. Takto nalepen a přitisknut těsně na ní jsem explodoval. V údu mi mocně zacukalo, hlasitě jsem vyhekl. Slastná křeč mi sevřela konečník, půlky, zatnula břicho. Trhl jsem s sebou a už ze mne do Renaty prýštilo semeno v mocných pulzech, které škubaly celým tělem. Každý ten výstřik jsem si opravdu vychutnal, protože takovou nepopsatelnou slast jsem už hodně dlouho nezažil.

Když jsem se do dcery zcela bezezbytku vystříkal, ulevil jsem svému chtíči i natlakovaným žlázám. Setrval jsem v ní, v té zvláštní majestátní strnulosti, dokud mi pták nezměkl a sám nevyklouzl. Teprve pak jsem se ze všeho začal vzpamatovávat a začal znovu racionálněji přemýšlet. Bylo vykonáno! Zprznil jsem svou dceru, ale naštěstí jen na těle, nikoliv na duši, protože to šlo mimo její vnímání.

Vzal jsem z prádelníku čistý kapesník a opatrně jsem jí osušil kundu, protože ji měla pěkně uslintanou. Čůrek našich smíchaných milostných šťáv z ní vytékal až na křeslo. Po otření jsem ji sundal nohy z madel a navlékl jsem na ni připravenou noční košili. Pak jsem ji přenesl na válendu a pečlivě překryl. Spala jako zabitá. Hodiny ukazovaly třičtvrtě na tři ráno. Zhasl jsem a zalezl do své postele. Nejvyšší čas jít na kutě alespoň na zbývající tři hodiny, než mne z postele zvedne budík nařízený na šestou ráno. Kupodivu jsem usnul snadno a bez výčitek.

Když jsem ráno vstal, Renata pořád spala zachumlána do své přikrývky a nevěděla o světě. To mi zlepšilo náladu. Vzduch v pokoji, prosycený jejím alkoholním dechem by se dal krájet. Otevřel jsem ventilačku, udělal si osobní hygienu, něco jsem pojedl v kuchyni a padal jsem do práce. (pracuji jako mistr na SUS a pracovní doba mi začíná v 7:30).

Když jsem se před pátou odpoledne vrátil domů, Renáta už nebyla doma. Asi měla ještě nějaké zařizování těsně před svým velkým dnem. Vrátila se až okolo osmé večer. Sdělila mi, že se kolem poledne probudila s děsnou bolestí hlavy. Hlavu měla prý jako včelín a v puse jako v polepšovně. Sebekriticky připustila, že to s tou bujarostí a pitím skutečně přepískla. Pak se mě vyptávala, jak vlastně dorazila domů. K mé spokojenosti skutečně měla okno.

A tak jsem ji nejprve po pravdě informoval, že ji ve dvě ráno dovezl taxík. Vylíčil jsem ji, jak jsem ji musel dovléci z auta po schodech až do bytu. Pak už jsem si jenom vymýšlel. Řekl jsem ji, že se ani neumyla, jen se těžkopádně převlékla do noční košile. Svršky pohodila na zem vedle válendy, svalila se na ni a pak už spala. Uvěřila a už se dál nepídila.

Následující den byla sobota, Renatin velký den, den svatební. Nebudu popisovat rozjitření, které jsem cítil, nebudu popisovat ani svatbu, protože byla jako každá jiná. V 10:00 obřad na radnici, 11.00–24.00 svatební veselí v objednaném salónku v kulturáku. Počet svatebčanů 45, moje výdaje na svatbu nemalé. Ženich Kamil se díky svým kamarádům ztřískal jak hulán. To jsem se dověděl až po dvou dnech, kdy si Renáta přišla ještě pro pár věcí. Na moji všetečnou otázku: „Tak jaká byla svatební noc“, odpověděla trochu nakrknutě: „Žádná, protože Kamil byl nametený tak, že byl naprosto nepoužitelný“. „Budou ještě stovky a stovky podobných nocí, však on ti to vynahradí“, utěšoval jsem ji, ale u srdce mne hřálo zjištění, že jsem byl první v její nechráněné kundě. A že právě moje sperma prvně vykropilo její kapličku. Renata odešla za manželem do svého nového bydliště a já po čtyřech letech soužití s ní jsem zase v bytě osiřel.

V pondělí 6. dubna se u mne doma po návratu z hor (kde byli na svatební cestě) Renata zastavila. Byla velmi překvapena změnami, které jsem v bytě uskutečnil a uznale to kvitovala. Uvařil jsem jí kávičku a ona se rozzářeně rozpovídala, jaké to na Šumavě bylo bezva, jak si zaběžkovala, povídala kde všude byli a o svém Kamilovi mluvila jen v samých superlativech. Pak se na mne podívala, maje v očích rarášky a vybalila to: „Tak nevím, mám-li ti říkat tati, nebo už dědo…?“ načež se tajemně odmlčela. Překvapeně jsem na ni pohlédl a zahleděl se do jejích rozjásaných očí. „Už týden jsem to nedostala…“, prohodila jako by nic, ale významně s jistou dávkou symboliky si přitom pohladila břicho. „Renčo, fááákt?“ To ti to šlo s Kamilem tedy rychle“, řekl jsem s úsměvem. „No, ale asi ten cyklus jsem měla nějak rozhozený“ prohodila. „Možná to bylo tím předsvatebním shonem, tím nervováním se, aby všechno klaplo… tím stresem, protože o svatební noci nic nebylo a druhou noc po svatbě jsem trucovala za to, že se Kamil o svatbě tak ožral“, vysvětlovala dcera. „Holka, co mu vyčítáš, vždyť jsi byla dva dny předtím sama zduněná jak Dán“, já na to. „No jo, ale to nebylo o svatbě“, hájila se Renata. „A už máš jistotu, že seš v jiném stavu?“ vyzvídal jsem. „No, koupila jsem si gravitest a byl pozitivní“ pronesla a zatvářila se, jako by zrovna vyhrála v loterii milión. Nějakou chvíli jsme spolu s dcerou ještě diskutovali o všem možném a pak se se slovy: „No, tak jsem tě, „dědečku“, poinformovala, ale už musím jít, Kamil čeká“, rozloučila, dali jsme si pusu a já zase osaměl se svými myšlenkami. Usadil jsem se do ušáku, nalil si sklenku koňaku a usrkávaje z ní, jsem si v duchu si pro sebe zopakoval: „Tak Renata je těhotná… Že bych opravdu tehdy…???“ napadlo mne hned a pak se má ústa při té představě zkřivila do satyrského úsměvu.