Zakázaná intimnost 1. díl

Zůstat po škole na doučování z chemie, se někomu může zdát jako fádní záležitost plná promarněného času, ale ne pro mě. Hořel jsem touhou. Její ladný pohyb, když se procházela s ukazovátkem po třídě, se mi dostával pod kůži. Dlouhé nohy vykukující z krátké sukně. Jedním slovem - bohyně. Symbol krásy mladého 18. letého kluka, studujícího na nejmenované škole ve státě Tennessee. Předložený papír na mé lavici s početními příklady nedisponoval patřičným kouzlem jako má učitelka se zkříženými nohy za katedrou. Neubránil jsem se a občasně se podíval jejím směrem. Špulila rty, přes které se přejížděla perem.

Ve třídě se mnou seděli ještě tři spolužáci. Kéž bych s ní mohl být sám. Co bych vlastně dělal? Vyznal se z lásky, sepsal báseň a nebo ji vylíčil jak jsem do ní bezhlavě zamilován?

Určitě by se mi vysmála a já bych se do smrti musel skrývat doma pod postelí. Když vstala od stolu, zvedla sebou i hmatatelný důkaz své ženskosti. Nemohl jsem z ní spustit oči.

"Takže si od vás práce vyberu, snad vám bylo dnešní vyučování ku prospěchu. Pokud budete mít zájem, můžeme se sejít zítra před vyučováním". Samozřejmě, že já zájem měl a ne malý. Využil bych každé chvíle, abych mohl být v její přítomnosti.

Přehodil jsem si batoh přes rameno a vyrazil ze dveří školní instituce. Upravený trávník lemoval příjezdovou cestu kolem prořídlého parkoviště. Zasněně jsem kopl do šišky a koukl na hodinky.

"Zacku!"

Otočil jsem se a spatřil ji ve slunečním svitu. Svěží, lehkou a voňavou.

"Jestli chceš, tak tě mohu hodit domů, jedu dnes tvým směrem.To by bylo fajn", zaradoval jsem se a posadil se k ní do auta.

"Myslím, že děláme pokroky, uvidíš, že to s tou chemií zvládneme a do konce roku opravíme", pověděla a mile se na mě usmála. Být zmrzlinou, tak se na místě, pod hřejivou sílou jejího úsměvu, rozteču.