Zakázaná intimnost 2. díl

"Ano paní, snad ano", snažil jsem se nedat najevo nervozitu, která mi svírala žaludek. Cestou se mnou probírala vesměs vše, co se týkalo chemie. Tu a tam se na mě usmála a mne mírně zčervenala líčka. Zastavila na odpočívadle, odkud to mám jen kousek přes borový les. "Víš, mám tě ráda Zacku, si šikovný kluk" Rozbušilo se mi srdce, to je moje chvíle.

"Já vás taky" vypadlo ze mě jako ze zkušeného romantika." Chvíli se na mě dívala, takovým zvláštním způsobem a snažila se z mé tváře vyčíst, jak jsem to myslel. Ani nevím, kde se ve mě vzala ta odvaha. Skočil jsem po ní, jako hladové zvíře a pokusil se jí políbit. Snad se mi povedlo ji dát dvě nebo tři vášnivé polibky, než mě odstrčila s nevěřícným výrazem.

"Zacku, co to děláš!? Tohle bychom neměli."

Opřela se rukama o volant. Bylo zjevné, že jsem ji uvedl do rozpaků. Ještě jednou se na mě podívala. Zamrkala na mě a pronesla větu zopakovala.

"Tohle bychom neměli Zacku. Ano, já vím, pani profesorko."

Sophie, tak se jmenoval objekt mé nešťastné lásky. Podívala se na mě. Napjatá atmosféra by se dala krájet. V tom mě chytla za hlavu a svedla se mnou boj o každý kousek mých úst. Nestíhal jsem jejím vášnivým polibkům odpovídat, ale bylo to krásné. Rukou mi sáhla na tvrdý výstupek na kalhotách a já se ji mírně zakousl do rtu. Chtěl jsem umřít, ale předtím ještě probádat celé její tělo. Má ruka pomalu sklouzla na hebkou kůži na stehně, načež mírně roztáhla nohy. Prsty se pomalu plížili k bílým kalhotkám. Cítil jsem hrozný tlak.

Přejížděla mi rukou přes kalhoty v intimních partiích a občasně ho chytla do své ruky. Zlomil jsem se v zádech. Bylo to jasné, mé nářadí dostalo tak velkou porci vzrušení, že odmítalo pokračovat. Uvolnění se projevilo flekem na kalhotách. Profesorka se stáhla do ústraní a přísným tónem mi nařídila.

"Zacku, tohle se nikdo nesmí dovědět." Jen, jsem přikývl a s bláhovým výrazem se opřel. Bylo to tak krásné. Kdoví, čeho všeho by byla schopná, kdybych jen vydržel o malounko déle.