Kočky a myši žily na válečné noze. Válka se vedla od nepaměti. A kam paměť sahá, měla vždycky stejný konec. Kočky pár myší pochytaly a ostatní rozehnaly. Proto se jednou na poli sešel myší sněm. „Kočky nejsou o nic silnější než my,“ prohlásil jeden myšák. „A vyhrávají jenom proto, že se nás nebojí. Kdo kočkám strach nažene, ten je taky zažene!“ skončil svůj proslov. A pak se ten nebojácný myšák jmenoval generálem a vybral si pár velitelů pro zítřejší boj. „Ale jak kočky postrašíme?“ odvážil se zeptat jeden velitel. „Nasadíme si na hlavy býčí rohy!“ zvolal generál. A všichni velitelé užasle přikývli. Jenže kočky se myší s býčími rohy nepolekaly. Bitva začala a skončila stejně jako kdykoli předtím. Myši se rozutekly. Malé myšky našly útočiště v dírách a skrýškách. Ale generál a velitelé dopadli zle. Chtěli se sice také schovat, ale vchod do jejich doupátek byl příliš úzký. Kvůli rohům se tam nevešli. Kočky všechny myší velitele i s jejich generálem snadno pochytaly.
Tak ješitnost a hloupost znovu dostaly za vyučenou.