Příběh tří milenců

A vypravuje se mezi jiným, že al-'Utbí pravil :' Seděl jsem jednoho dne, maje u sebe společnost vzdělaných lidí. I hovořili jsme o příbězích lidských a svezl se nám hovor na příběhy milenců. I začal každý z nás něco vyprávět. A v této společnosti byl jeden zamlklý stařec. Když nezbylo nikomu nic, co by nebyl pověděl, optal se ten stařec :"Mám vám vypravovat příběh, jemuž podobný jste nikdy neslyšeli? ' Řekli jsme :" Ano. "
Pravil :" Vězte, že jsem měl dceru a ta milovala jednoho jinocha, aniž jsme o tom věděli. Ale ten jinoch miloval jednu pěvkyni a ta pěvkyně milovala mou dceru. I byl jsem jednoho dne ve společnosti, v níž byl onen jinoch a ta pěvkyně. Tu zazpívala ta pěvkyně tyto verše :
"Láska jak ponížit umí,
známkou pláč milenců jest,
zvláště když milenec nemá
ke komu stížnost svou vznést."
I řekl ten jinoch :"Krásně to umíš, při Bohu, paní má! Dovolíš mi, abych zemřel?" - "Ano," děla ta otrokyně za záclonou, "jsi-li zamilován." I položil ten jinoch hlavu na podušku a zamhouřil oči. Když k němu dospěl pohár, pohnuli jsme jím, a hle, on byl mrtev. I sestoupili jsme se u něho, zkalilo se nám veselí, zabolelo nás to a rozešli jsme se v tu chvíli.
Když jsem odešel do svého příbytku, shledali to moji lidé zvláštním, ježto jsem k nim přišel v neobvyklý čas. I pověděl jsem jim, co se stalo s tím jinochem, abych je přivedl v údiv. Má dcera pak uslyšela mou řeč. I vstala z místnosti, v níž jsem byl, a vešla do jiné. Ale já jsem šel za ní a vešel jsem do oné místnosti, i nalezl jsem ji opřenou o podušku právě tak, jak jsem to popsal v příhodě toho jinocha. I pohnul jsem jí, a hle, ona byla mrtva. I začali jsme ji chystat k pohřbení a ráno jsme jí vypravili pohřeb. A také tomu jinochu vypravili ráno pohřeb.
Když jsme se octli na cestě k hřbitovu, hle, potkali jsme třetí pohřeb. I otázali jsme se naň, a hle, byl to pohřeb té pěvkyně. Neboť ta, když jí došla zpráva o smrti mé dcery, učinila podobně, jako učinila ona, i zemřela. Tak jsme pohřbili ty tři v jediném dni. "
A tohle je to nejpodivnější, co lze slyšet z příběhů milujících.

Tisíc a noc