SLONÍK TONÍK-NEBEZPEČNÉ DOBRODRUŽSTVÍ

TO RÁNO SEDĚL TONÍK VE SVÉM POKOJI A MĚL DLOUHOU CHVÍLI, KAPŘÍK TOTIŽ NEBYL DOMA A TONÍK NEMĚL NIKOHO JINÉHO S KÝM BY SI MOHL HRÁT. ,,COPAK SE DĚJE TONÍKU, PROČ PAK TU SEDÍŠ TAK SMUTNÝ, NEPŮJDEŠ DNES ZA KAPŘÍKEM ? '' ZEPTALA SE MAMINKA. ,,ŠEL BYCH RÁD MAMI, ALE KAPŘÍK DNES NENÍ DOMA A JÁ NEVÍM CO MÁM SÁM DĚLAT.'' ODPOVĚDĚL ZNUDĚNÝ TONÍK. ,,TO JE TĚŽKÉ, SKUS SE JÍT PROJÍT VEN TŘEBA PŘIJDEŠ NA JINÉ MYŠLENKY.'' PORADILA TONÍKOVI MAMINKA, ALE TONÍKOVI SE NECHTĚLO, JEŠTĚ CHVÍLI SE ROZMÝŠLEL A PAK DAL MAMINCE PUSU A ŠEL VEN. ,,JEN NECHOĎ DO LESA, TONÍKU VÍŠ PŘECE, ŽE LES JE PRO MALÁ SLŮNATA MOC NEBEZPEČNÝ '' VAROVALA TONÍKA MAMINKA ŠLA SI PO SVÉM. TONÍK SE PROCHÁZEL KOLEM DOMEČKU, POZOROVAL MOTÝLI JAK SI LÉTAJÍ Z KVĚTINY NA KVĚT A ŠIROKO DALEKO NEBYL NIKDO S KÝM BY SI MOHL HRÁT. TAK ALESPOŇ NATRHÁM MAMINCE KYTIČKU PRO RADOST, POMYSLEL SI. V TU CHVÍLI ŠLO KOLEM MALÉ, ALE ZLOBIVÉ MEDVÍDĚ. BYL TO MÉDA MÍŠA, KTERÝ RÁD ZLOBIL OSTATNÍ A MĚL VELKOU RADOST S TOHO, KDYŽ MOHL NĚKOMU PROVÉST NĚJAKOU ŠPATNOST. ZROVNA UTEKL RODIČŮM Z JESKYNĚ A HLEDAL NĚKOHO, KOMU BY MOHL NĚCO PROVÉST A TONÍK MU PŘIŠEL PRÁVĚ V HOD. CO? ŽLUTÝ SLON JO? TAK S TOHO SI VYSTŘELÍM! TĚŠIL SE MÉDA. ,,KDO TY JSI, ŽE JSEM TĚ JEŠTĚ NIKDY NEVIDĚL?'' ZEPTAL SE. ,,JÁ? JÁ JSEM TONÍK, TY SE MNOU MLUVÍŠ? NEVADÍ TI, ŽE JSEM ŽLUTÝ? '' ZEPTAL SE PŘEKVAPENĚ TONÍK. ,,KDE PAK, JÁ ZNÁM SPOUSTU ŽLUTÝCH SLONŮ JSOU TO PRIMA KAMARÁDI'' ZALHAL MÍŠA. ,,TO NENÍ MOŽNÉ, OPRAVDU NĚJAKÉ ZNÁŠ? '' ZEPTAL SE TONÍK A BYL TAK NADŠENÝ, CHUDÁK NEVĚDĚL, ŽE MÍŠA NEŘÍKÁ PRAVDU JEN SI PŘEDSTAVIL, JAK SI SPOLU BUDOU HRÁT. ,, JÁ JSEM MÍŠA, NEJVĚTŠÍ PŘÍTEL ŽLUTÝCH SLONŮ, JESTLI CHCEŠ MŮŽU VÁS SEZNÁMIT.'' ,,PROSÍM MÍŠO, UKAŽ MI JE! '' PROSIL NATĚŠENÝ TONÍK.'' A MÍŠA UŽ VYMÝŠLEL SVŮJ PLÁN. ,,TAK POJĎ SE MNOU, JSOU V LESE A ČEKAJÍ NA MĚ. '' ,, V LESE? TAM JÁ NEMŮŽU, SLÍBIL JSEM MAMINCE, ŽE DO LESA NEPŮJDU.'' VÁHAL TONÍK, ALE MÍŠA VĚDĚL JAK HO PŘESVĚDČIT. ,, NEMUSÍŠ SE NIČEHO BÁT, MAMINKA BUDE JISTĚ RÁDA, ŽE MÁŠ TOLIK KAMARÁDŮ A BRZY BUDEME ZPÁTKY ANI NIC NEPOZNÁ.'' TONÍK SE NECHAL PŘEMLUVIT A VYŠEL S MÍŠOU DO LESA. ŠLI CESTIČKOU, KTEROU TONÍK NEZNAL A MÍŠA TONÍKA VEDL DÁL A DÁL. LES BYL TMAVÝ A HUSTÝ. V TĚCH MÍSTECH TONÍK NIKDY PŘED TÍM NEBYL. ,, UŽ TAM BUDEME? '' ZEPTAL SE TONÍK. ,, TO SE VÍ, UŽ TAM SKORO JSME.'' ŘEKL MÍŠA A ZAVEDL TONÍKA DO NEJHLUBŠÍHO LESA. ,, UŽ JSME TU! '' ŘEKL MÍŠA, TONÍK SE ROZHLÍŽEL, ALE NIKDE ŽÁDNÉ SLONI NEVIDĚL A ŽLUTÉ UŽ VŮBEC NE. VŠUDE KOLEM BYLI JEN VĚTVE A POPADANÉ LISTLÍ. ,,TY JSI S OPRAVDU MYSLEL, ŽE JSOU NĚKDE ŽLUTÍ SLONI? UŽ JSI NĚKDY VIDĚL SLONA V LESE? TY JSI, ALE HLOUPÝ! '' SMÁL SE MÍŠA, UTEKL PRYČ A TONÍKA NECHAL V HLUBOKÉM LESE SAMOTNÉHO! ,,MÍŠO ! MÍŠO ! '' VOLAL VYDĚŠENÝ TONÍK A NEMOHL UVĚŘIT, ŽE MU MÍŠA LHAL. ,, MÍŠO, KDE JSI '' VOLAL TONÍK JEŠTĚ HLASITĚJI, ALE BYLO POZDĚ, MÍŠA SE NEOZÝVAL JEN SE DÍVAL SCHOVANÝ ZA KEŘEM A MĚL RADOST, S TOHO, ŽE SE TONÍK BOJÍ. JAK JEN SE TEĎ DOSTANU DOMŮ, KUDY SE MÁM VYDAT-VZLYKAL TONÍK A TOLIK SE BÁL.. COPAK MÍŠA, TEN ZNÁ V LESE KAŽDÝ KOUT, ALE TONÍK V TĚCH MÍSTECH NIKDY PŘED TÍM NEBYL, PROTO ŠEL HUSTÝM LESEM ROVNOU ZA NOSEM, ALE NIKDE NIC ZNÁMÉHO NEVIDĚL. BLOUDIL DLOUHO, TONÍKOVI PŘIPADALO, ŽE JE V LESE CELOU VĚČNOST. BYL UNAVENÝ, HLADOVÝ A UŽ ANI NEVĚDĚL KOLIKRÁT ZAKOPL A SPADL NA ZEM. ŠEL DÁL AŽ DOŠEL K MÍSTNÍMU JEZÍRKU, VODA V NĚM NEBYLA ZROVNA ČISTÁ, ALE CO MĚL DĚLAT, KDYŽ MĚL ŽÍZEN. NAPIL SE S TÉ VODY A VZPOMÍNAL NA POTŮČEK, VE KTERÉM ŽIJE KAPŘÍK A TOLIK LITOVAL, ŽE MAMINKU NEPOSLECHL. NAJEDNOU SE ZVEDL SILNÝ VÍTR A UŽ TAK DOST TMAVÉ NEBE BIČOVALI HROMY A BLESKY. ,,MAMINKO ! TATÍNKU ! '' ROZPLAKAL SE TONÍK A NEVĚDĚL, ŽE HO MAMINKA VYHLÍŽÍ S OKNA A ČEKÁ NA NĚJ S VEČEŘÍ. ,,TATÍNKU, JDI SE PODÍVAT PO TONÍKOVI UŽ MĚL BÝT DOMA ASI SE NĚKDE SCHOVAL A ČEKÁ AŽ BOUŘKA PŘEJDE.'' TATÍNEK ŠEL VEN: ,, TONÍKU, KDE PAK JSI? '' ALE TONÍK SE NEOZÝVAL, PROTO SE TATÍNEK ROZHODL PODÍVAT SE KOLEM DOMEČKU, ALE TONÍKA NENAŠEL. CELÝ UDÝCHANÝ PŘIBĚHL DOMŮ : ,,MAMINKO, JE ZLE ! TONÍKA JSEM NENAŠEL A VENKU SE ŽENÍ VŠICHNI ČERTI '' ,, TO JE NADĚLENÍ ! '' SPRÁSKLA RUCE MAMINKA . ,,KDE JEN MŮŽE BÝT? VŽDYŤ JE BOUŘKA, URČITĚ SE MU NĚCO STALO ! '' MAMINKA SE ROZPLAKALA, MĚLA O TONÍKA HROZNÝ STRACH. ,, PŮJDU HO HLEDAT '' ŘEKLA A ZAČALA SE OBLÉKAT. ,, NIKAM NECHOĎ, MAMINKO PŮJDU JÁ TY TU POČKEJ, KDYBY SE TONÍK VRÁTIL. '' KDYBY TAK VĚDĚLI.. TONÍK SE V LESE TŘÁSL ZIMOU A CHTĚLO SE MU SPÁT. ,, MAMINKO, TATÍNKU'' VOLAL UNAVENĚ A UŽ ANI NEMÉL SÍLU JÍT DÁL. JEN STÁL U JEZÍRKA A PLAKAL. LES BYL TAK DĚSIVY, HROMY BILI ČÍM DAL VÍC A VÍTR BURÁCEL V KORUNÁCH STROMŮ. TONÍK SI TOLIK PŘÁL BÝT DOMA S RODIČI. ,,PROČ JEN JSEM TĚ MAMINKO NEPOSLECHL, JÁ CHCI DOMŮ, UŽ BUDU HODNÝ. '' PLAKAL TONÍK, ALE NIKDO HO NESLYŠEL. KDYŽ PŘESTALO PRŠET NA KOST ZMRZLÝ TONÍK SI LEHL NA ZEM DO MOKRÉHO MECHU A USNUL.. JEŠTĚ ŠTĚSTÍ, ŽE LESEM ZROVNA PROLÉTALA SOVA A VŠIMLA SI TONÍKA NA ZEMI SCHOULENÉHO DO KLUBÍČKA ! SLÉTLA BLÍŽ : ,,TONÍKU, CO TU DĚLÁŠ ? VSTÁVEJ, VŽDYŤ SE NASTYDNEŠ! '' ŘEKLA SOVA, ALE TONÍK NEODPOVÍDAL. ,, TONÍKU, RYCHLE, VSTÁVEJ! '' PŘIKÁZALA MU, ALE TONÍK POŘÁD NIC. SOVA VĚDĚLA, ŽE RYCHLE MUSÍ SEHNAT POMOC, PROTO LETĚLA JAK JEN NEJRYCHLEJI MOHLA ZA TONÍKOVÝMI RODIČI. KDYŽ VIDĚLA TATÍNKA VENKU ZAVOLALA: ,,PANE SLONE, RYCHLE POJĎTE ZAMNOU NAŠLA JSEM VAŠEHO TONÍKA V LESE PROMOČENÉHO, MUSÍME HO RYCHLE PŘIVÉST DOMŮ'' ,,PŮJDU S VÁMI ! '' ŘEKLA MAMINKA. ,, NE, PANÍ SLONOVA RADĚJI PŘIPRAVTE HEŘMÁNKOVÝ ČAJ A SUCHÉ OBLEČENÍ. '' ,,DOBRÁ'' POSLECHLA MAMINKA A TATÍNEK SPĚCHAL ZA SOVOU. JAK BYLO TATÍNKOVI SMUTNO, KDYŽ VIDĚL TONÍKA LEŽET MOKRÉHO A ŠPINAVÉHO NA ZEMI.. ZA POMOCI PANA MEDVĚDA SE TONÍKA KONEČNĚ PODAŘILO DOSTAT DOMŮ. TONÍK CELOU CESTU PROSPAL A PROBUDIL SE AŽ PŘEVLEČENÝ DOMA VE SVÉ POSTÝLCE A NEMOHL UVĚŘIT SVÝM OČÍM. ,,MAMINKO ! TATÍNKU ! '' VYKŘIKL TONÍK ŠŤASTNĚ A VRHNUL SE RODIČŮM DO NÁRUČÍ. JAK JEN JSTE MĚ NAŠLI? '' ZEPTAL SE. ,, NEBÝT PANÍ SOVY, TONÍKU NIKDY UŽ BY JSME TĚ NENAŠLI !'' VYHUBOVAL TONÍKOVI TATÍNEK. ,, JAK JEN TĚ TO NAPADLO, TOLIK JSME SE O TEBE BÁLI ! '' ŘEKLA MAMINKA A BYLA ŠŤASTNÁ, ŽE MĚLA SVÉHO TONÍKA DOMA. ,, JÁ SE TAKY BÁL'' ŘEKL TONÍK A VŠECHNO PO PRAVDĚ VYSVĚTLIL. ,, VŠAK JÁ SI TO S MÍŠOU DOMA VYŘÍDÍM ! '' ROZZLOBIL SE PAN MEDVĚD A ODEŠEL DOMŮ. NAKONEC VŠE DOBŘE DOPADLO, ALE JEN DÍKY PANÍ SOVĚ. NEBÝT JÍ, TONÍK UŽ BY SE DOMŮ TŘEBA NEVRÁTIL..