Den X,kapiitola 6

Den X.
Kapitola 6


Všichni chápali,že jejich situace se jěště zhoršila. Cítili se jako zajatci neznámých útočníků,a nyní i ohroženi sice primitivní,ale přesto nebezpečnou civilizací. Ta zvěř kolem je již neděsila, věděli že vůči ní,stačí být opatrný. Zvěř na rozdíl od lidí nezná úskoky.
Dny plné obav plynuly,Matys a Golubcev místo na lov,chodili do pastí chytat ryby a raky,které objevili nedávno Melichov se Smithem. Stali se z nich dobří dřevorubci s kamennými sekerami,takže ohrazení srubu tentokrát bylo výborné.
Jednoho večera však viděli na něm několik zarostlých tváří. To byli ti tvorové,kterých člena viděli mrtvého ve skalách. Když vystřelili několik šípů do ohrazení,tváře zmizeli,po zbytek noci se přeli Melichov s Golubcovem,jestli jich bylo šest nebo devět. Podle stop ráno zjistili,že jich bylo nejméně patnáct. Melichov navrhl vykopat kolem hradby přikop a vylepšit srub.Ze srubu se stane jakási pevnost.
Patý den poté,když odcházel Melichov se Smithem k jezeru se objevil houf mužů,byl jiného druhu jak ten předcházející. Zcela nazí,zarostlí černým ochlupením a vyššim jak předešlí. Povrdila se domněnka,že jde o dva různe typy lidí. Ti prvý měli zástěrky a jiné obličeje. Ovšem také se dali na útěk sotva viděli,že byli spatřeni. Utíkali do skal,zřejmě svého sídla. Po následné poradě se vypravil Matys a Golubcev je sledovat.
Skutečně jejich stopy vedli na skaliska,ale jejich stopy se nedaly sledovat,ztratili se u rozsedliny. O ba se vrátili do srubu,kde přišel Melichov s myšlenkou,možností zmizení stop. Je přece známo již s dějepisu,že primitivní národy v pravěku na Zemi měli svá sidla v jeskyních. Je tedy pravděpodobné,že tak činí i na této planetě. Matys s Golubcovem říkají že jim stopy zmizeli v skalní rozsedlině,co když v té rozsedlině existuje nějaká jeskyně? Dokonce i Golubcev takovou možnost připouštěl. To by ale znamenalo,že tento nepochybně lidský druh,sídlí nedaleko srubu. Tak nebezpečné sousedy v pralese něměli!
MATYS s Golubcovem se vypravil znovu na skaliska,tentokrát s cílem nalézt jeskyni. Rozsedlina byla úzká,ale dlouhá. Šli opatrně,chvilemi se i plížili,již se chtěli vrátit na počátek rozsedliny,když spatřili co hledali. Dva z těchto pralidí mizeli v úzkém vchodu zřejmě do jeskyně. Příbliži se bliže a našli si místo k pozorování vztupu do jeskyně,kde setrvali skoro do tmy. Když se navrátili do srubu,nahlásili celkem vic jak padesát členů tlupy pralidí,které sledovali jak vychází nebo se vrací do jeskyně. To byla ohromující zpráva z které byli vyděšeni všichni. Znamená to,že při případném útoku by pralidé měli přesilu desetinásobnou!
Padl i návrh přestěhovat se zpět do obytné sekce v pralese,ale byl zamitnut jako poslední možnost. Pralidé jim vlastně jště neublížili,ani snahu o něco takového neprojevili. Mrtvý muž byl jejich druhem,jich se to netýká. Zkusí s nimi vycházet po dobrém nebo je ignorovat. Třeba pochopí,že oni nejsou žádnou hrozbou a zvyknou si a jejich přitomnost. Jenom Matys o tomt měl pochybnosti,podle všeho jde o dva druhy lidí s nepřálskými úmysly proti sobě. Jestliže se ocitli jako třetí druh mezi nimi,potom jde všechna ignorance stranou,dřive nebo později přijde útok i na ně.Musi zjistit nějaké informace i o druhém druhu. Potom mohou teprve uvažovat o svém chování vůči nim. Podle mrtvého muže ve skaliskách nebude tento druh sídlit daleko. On je ochoten jít a nalézt ho.
Tak na sebe vzal úkol a Golubcev po krátkém váháni se přidal.Hned další den se dali na cestu nalézt ten zřejmě vyspělejší druh pračlověka.