Děsné sny 3.

Tentokrát to bylo jiné... v tom snu jsem byla na hřišti. Houpala jsem se na houpačce a zpívala jsem si takovou tu známou říkánku o Fredym Kruegrovy. Všat to znáte:

Jedna, dvě,
Fredy jde,
tři, čtyři,
k tobě míří,
pět, šest,
kříž dej v pěst,
sedm, osm,
ztrácíš rozum,
devět, deset,
už se nikdy nevzbudíš !

Zpívala jsem ji několikrát. A nebála jsem se. Byla jsem tam o dost mladší, mohlo by mi být tak šest let. Točila jsem se na kolotoči a hrála si s ostatními. Najednou se ale všichni vytratili a já zůstala sama. Setmělo se a já slyšela nějaké kroky. Otočila jsem se a někdo mne škrábnul přes običej několika noži. Asi to by Fredy Krueger. Jediné co bylo slyšet byl můj výkřik...

Když jsem se probudila, na obličeji jsem nic neměla. Nic se mi nestalo, ale zase to bylo jako živé. jako by to bylo reálné... Brrr...
Tyhne sny mne dosti trápí. Už se jich chci zbavit, ale nevím jak. Nevím co dělat, co říci, ani za kým jít...Asi mi není pomoci, ale ráda se s vámi o tyto sny podělím. Prosím poraďte mi...