Katrina

Stalo se to přesně před dvaadvaceti lety. Tehdy mi bylo teprve sedm let. Ale den, kdy zaživa upálili mojí starší sestru Katrinu, si pamatuji, jako by to bylo včera…

Kvůli chorobě, která postihla matku v době těhotenství, se Katrina narodila slepá. Nestalo se jí to však životní překážkou, jak mnoho obyvatel naší vsi předpovídalo.

Nevidomost jí místo zraku darovala schopnost vidět budoucnost toho, koho se dotkla.

Místní obyvatele začaly Katrininy schopnosti děsit. Našemu domu se vyhýbali a s celou naší rodinou nikdo nepromluvil jediné slovo.

Jejich strach vyvrcholil tím, že na sestru zavolali Inkvizici.

Snaha o útěk a o ukrytí Katriny se rodičům nepodařilo. Matku i otce před mými zraky popravili na pranýři.
Sestru na místě zbičovali, aby ztratila sílu a nemohla jim utéct.

Bránil jsem je, všechny jsem je bránil.

A tak mne také zajali. Abych hleděl na to, jak mojí milovanou Katrinu mučí a nutí jí k přiznání se k něčemu, co nikdy neudělala…

V naší zemi existovaly tři úrovně mučení.

Většina těch, co byli neprávem odsouzeni z čarodějnictví, se k hrůzným nesmyslným činům přiznala již během první úrovně. Těm pak byly svázány ruce a k nohám přivázány těžké balvany.
Následně byli "milostivě" vhozeni do hlubokých vod.

Jen hrstka odvážných se dostala ke druhému způsobu mučení.

Nikdo se však nikdy nedostal ke třetí, té nejhorší úrovni.
Až na mojí sestru ...


Inkvizitoři nás odvedli do sklepů hlavního města.
Se zavázanýma rukama jsem byl postaven mezi zvědavé obecenstvo. Katrinu odvedli ke kovovému křeslu uprostřed sklepení.

Nejdříve z ní strhali veškeré oblečení.

Několika ranami jí švihli bičem přes nahá záda.

Poté jí posadili na křeslo a svázali jí ruce.

A pak, k mému zděšení, jí začali z prstů rukou i nohou strhávat nehty.

Ze rtů se mi vydral zděšený výkřik. Muž, co mě držel za límec špinavé košile, mě silně nakopl.
Tvrdě jsem dopadl na kolena.
Palčivá bolest, která se mi rozlila pravým kolenem, se nemohla srovnávat s tím, co právě prožívala sestra.

Katrina však neprojevovala žádnou známku bolesti nebo utrpení.

Ne.

Jen nehnutě seděla, v obličeji žádný výraz.
Své slepé bílé oči upírala mým směrem.

Inkvizitor, očividně nespokojen se sestřinou reakcí, přešel ke druhé úrovni.

Krvácející prsty, které v ten okamžik připomínaly spíše jakési pahýly, jí smáčely v páchnoucí kyselině.

Zatímco já klečel a prosil o milost své sestry, ona nevydala jedinou hlásku.

Myslel jsem si, že už nemůže být nic horšího než to, co už jí provedli.
Ale šeredně jsem se zmýlil.

Katrině svázali ruce za zády ke strappadu.

K nohám sestře přivázali těžká železná závaží.

Inkvizitor vyslovil poslední výzvu k tomu, aby se přiznala k čarodějnictví.
Ale Sestra se jen pousmála.
A plivla mu pod nohy.

A tak byl vydán rozkaz.

Muži zatáhli za lano.

Místností projel zvuk praskajícího ramenního kloubu a sestře se uvolnily paže.
Všechny tělní otvory jí ochably.

Sklepením se vinul odporný smrad.
Silný zápach doprovázel zvuk mých vlastních zvratků dopadajících na kamennou zem.

V ten samý okamžik sestra vydala první náznak bolesti.

Katrina zaklonila hlavu a její orosené popraskané rty vydaly nehlasný výkřik.
Ale ani tehdy se k čarodějnictví nepřiznala.

A já ve chvíli, kdy sestru spustili dolů a těžké závaží jí s odporným hlasitým praskotem vykloubilo nohy, jsem vydávil poslední zbytky obsahu svého žaludku a upadl do bezvědomí…


Otevřel jsem oči.
S tupou bolestí v hlavě jsem se probudil na chladné zemi.
Otočil jsem hlavu k hořící hranici. Na vrcholu olejem zapáchajícího dřeva jsem ji uviděl.

Katrina.
Má milovaná sestra.

Zaječel jsem.
Chtěl jsem se postavit a sestru zachránit, byl jsem však spoutaný a nohy mi odmítaly sloužit.
Tek jsem pouze ječel a plakal a zděšeně se díval na to, jak mojí sestru pohlcují plameny.

Naposledy na mě upřela své slepé oči.
Naposledy se na mě pousmála.
Ale jen já věděl, co její neveselý úsměv skrývá.

A v momentě se městem prohnal zápach hořícího těla…

A já, po dvaadvaceti letech od Katrinina upálení, jsem se díky sestřině magii stal smrtícím nástrojem těch, kteří mohli za její smrt.

A tak říkám;
Vy zrůdy. Těšte se na pomstu…